Pamětní kniha - jak to všechno začalo

Vytisknout

K založení místní tělocvičné  jednoty Sokol předcházela upřímná snaha ,aby sokolská činnost, která s  uspokojením šířila svoje poslání v kruhu veřejnosti, našla porozumění i na venkově a prostoupila tak všechny vrstvy našeho národa.

Touto snahou vedeni, seskupili se přátelé sokolské myšlenky, někteří již prošli členstvím sokolských jednot k společné obětavé práci, aby položili základ sokolské jednoty v naší obci.

 

Neměli na mysli agitační formu politické strany, ale vyzvednutí základního

sokolského hesla: „Volnost, rovnost a bratrství" ,které by vešlo v soulad s praktickým životem s ohledem na vnitřní hodnoty přesvědčení jednotlivce, ať již rázu náboženského, neb jinak prospěšného

Úkol tento vzali na sebe následující bratři:

Josef Semerák

Ferdinand. Kalous

Antonín Lyer

František. Műler

Kliment Divíšek

Oldřich Fiedler

František. Hovorka

Již jména těchto bratří dávají nám svědectví, že tato průkopnická práce svěřena byla lidem požívající dobré pověsti pro svoji činnost veřejnou a hlavně také divadelní, neb spolek div. ochotníků „Čech“ byl předním nositelem kulturní práce a z jeho středu vycházela činnost národní hodnoty a v souvislosti s ní i účast na založení místní sokolské jednoty.

Pro tuto záslužnou práci našlo se i pochopení ve spořádaných poměrech v naši obci, která byla v popředí na okrese pro svoji pokročilost a politickou snášenlivost, což ku založení jednoty hodně přispělo. I také návštěva veřejných cvičení okolních jednot přispěla k posílení a rozkvětu nastávající naši jednotě.

Všechna tato toužebná přání došla svého cíle ustavující valnou hromadou dne 26. května 1909, kdy založen byl samostatný odbor tělocvičné jednoty „Sokol“ v Klášterci, v ochraně o mateřské jednoty Žamberské  a tím potřil mezi první  venkovské jednoty.

Schůzi přítomen byl župní náčelník br.Václav Habr, který svým proslovem povzbudil přítomné členy k sokolské činnosti, poukázal na význam tělocviku u starých národů, hlavně Řeků. Vřelými  slovy a se zaujetím podporoval národní cítění a lásku k vlasti.

Jeho řeč byla souhlasně přijata a přikročeno k volbám prvních funkcionářů a zápisů členstva.

Volby provedeny byly následovně:

 

br. Ferdinand Kalous       starosta

br. František Hovorka      místostarosta

br. Josef Semerák             náčelník

br. Antonín Lyer               pokladníkem

br. František Müler           jednatel

 

Další členové výboru


br. Antoním Simon

br. Josef Katzer

br.Antonín Jedlička            br. Kliment Divíšek

br. Josef Kalous                  br.Karel Vašíček

Revisoři

František Rous

Alois Filip učitel


Hospodář

br. Alois Suchomel

Při založení přihlásilo se 36 členů- 8 činných, 28 přispívajících, 4 dorostenci a po vyřízení žádosti s povolením cvičení žactva 12 žáků.

Za cvičební místnost získán sál v hostinci u Holendů /dnes restaurace U mostu/

Jelikož nebylo při začátku potřebného nářadí, vymezovala  se činnost na cvičení prostných  a  s   drobnějším nářadím,  proslovy před šikem rázu vzdělávacího a dějepisného.

Tímto způsobem vyvíjela se činnost uspokojivě.  Jednalo se též o účasti cvičení na župním sletu v Rychnově, kterého  se účastnilo 11 členů jednoty.

Tou dobou podařilo se též vypůjčit  hrazdu od školní rady v Kyšperku. Pak následovala účast na okrskovém cvičení v Jablonném nad Orlicí v počtu 6 cvičících členů .

Pro zábavu pořádán též sokolský vínek.

Tak započal Sokol svoji činnost v prvních dvou letech  od svého založení.

Záležitosti spolkové vedou dále osvědčení již pracovníci volení při ustavující schůzi a další činnost soustřeďuje se k pilnému cvičení.

V roce 1911uspořádali Sokolové první  veřejné vystoupení.

Vzdělavatel při přednáškách, které byly součástí činnosti, poukazuje  na práci vynikajících mužů jiných  národů.  Při výroční valné hromadě  věnoval posmrtnou vzpomínku velkému ruskému spisovateli Lvu Nikolajeviči Tolstému.

V roce 1911 založen byl lyžařský odbor Sokola.V  dalším roce  vykazuje jednota zvýšenou činnost. Již v únoru 1912 byly pořádány první veřejné lyžařské závody s dobrým výsledkem. S ochotníky byl pořádán společenský ples,který se velmi vydařil.

Členové jednoty se účastnili  1. Všesokolského sletu v Praze, na župním cvičení v Hradci Králové, na cvičení  Žamberecké jednoty a 18. srpna t. r. pořádáno domácí cvičení za účasti jednoty ze Žamberka.

Jednota dala podnět a poskytla  finanční pomoc ke zřízení obecní čítárny. Uspořádala sbírku Červeného kříže ve prospěch raněných Jihoslovanů v balkánské válce. Vybralo se  224,57 Kč. Na místní poměry to byla částka dosti veliká.

Činnosti jednoty se dostává uznání  veřejnosti a  zvyšuje se počet členů.

Do vzdělavatelské činnosti zařazena jest přednáška p. Ant. Prause učitele z Pastvin, který líčil své dojmy z cest po Egyptě.

 

I v dalším roce   cvičení vykázalo dobrý průběh. Velmi vydatnou  pomoc,jak po stránce cvičitelské i organizační, naší nově vzniklé jednotě poskytovala mateřská jednota Žamberecká.  Ta  finančně jednotu v Klášterci podpořila,tím dopomohla k tomu,že bylo možno zakoupit další cvičební nářadí.

8 párů činek daroval br. Vágner z Pastvin a br. Šroler daroval pěkné stálky a výplně ke koni.

Br. Müler trochu naříká nad vzdělávací činností, kterou zastával vedle práce jednatelské, přál by si více účasti členů přispívajících

Práce rázu společenské  je konána ve spolupráci s divadelním spolkem Čech, což přináší prospěch oběma stranám.

 

Přichází  rok 1914

Jednota  pořádá společně s ochotníky ples a tělocvičnou akademii  Obě akce byly hojně navštívené. Líbily se jak po stránce hudební i  tělocvičné. .

Dále zúčastnila se jednota zájezdu Č.O.S do Brna v počtu 20 členů z nichž 6 bratří bylo v kroji.  Se spolkem div. ochotníků byla sehrána divadelní hra,  výtěžek z představení stačil k uhrazení výloh se zájezdem spojených.

Před zájezdem do Brna, zúčastnila se jednota okrskového cvičení  18 členy, kde členové i členky podrobili se  vyřazovacím závodům s dobrým výsledkem a mohli cvičit na Všesokolském sletu v Brně. V Nekoři prvního veřejného cvičení  se účastnilo se z Klášterce 20 cvičenců. K 25ti  letému jubileu Jablonské jednoty účastnilo se z naší jednoty 18 cvičenců.

Jednota obdržela schválené stanovy a v témže roce byla  přijata do svazku župního a Č.O.S. jako samostatná.

Vystoupení  cvičenců v Klášterci  2. srpna již se nekonalo následkem mobilizace, která byla vyhlášena 26. července  nejdříve jako částečná a později úplná. Nikdo netušil, že klidná práce začátkem tohoto roku přerušena bude  válkou , která odvedla na vojnu z našeho středu bratry:


Hugo Semeráka

Eduard Buchtela  Antonína Jedličku

Josefa   Šrolera

Julia  Malého

Josefa  Šustra

Karla Kodytka

Františka Hovorku

 

Schopným k domobranecké službě uznáni: Frant. Faltus ze Lhotky a Frant. Müler. Jednatelská zpráva tímto skončena 11. ledna 1915 a téhož dne předána protokolní kniha br. Františku Tomanovi učiteli, který povede jednatelství protože  br. Müler odchází 16. ledna k vojsku. Celkem z 45 členů narukovalo 14 bratří a později 6 dorostenců. Do ruských legií vstoupili 2 bratři Frant. Hovorka a Jos. Šroler, který se zúčastnil bitvy u Zborova a byl těžce raněn.

Ve válce padli následující bratři: Jos. Malý ze Lhotky, Ant. Jedlička, Ed. Buchtel a V. Kopecký.

Po 41/2 letém přerušení veškeré činnosti vlivem válečných událostí schází se opět jednota k další práci, kterou zahajuje valnou hromadou dne 27. února 1919 za účasti 22 členů, při  které bylo vzpomenuto zemřelých a nezvěstných členů. Při této valné hromadě přihlásilo se nových 31 členů a 14 členek, takže jednota čítala celkem 86 členů. Při povinném odvodu sokolském z počtu 34 členů dostavilo se 32 a byli označeni pro službu polní.

Z výtěžku div. představení „Podzimní svítání“ byla pořízena americká hrazda. 20. července 1919 bylo pořádáno okrskové cvičení,  které se přispěním dárců- místních  občanů - skvěle finančně dařilo.

Žel, předcházeli mu 2 úrazy, z nichž úraz br. Divíška byl velmi vážný a způsobil, že téměř ¼ roku nemohl pracovat. Jednota poskytla mu podporu ve výši 1400 K.

Úraz br.Výprachtického byl lehčí a jednota mu uhradila náklady na léčení. Dne 12. března  uvítala Jednota ve svém středu japonského plukovníka Hirajamu, jehož přednáška  byla rázu náboženského.

Při jednotě bylo založeno družstvo pro stavbu sokolovny a stálého jeviště.Tím byl učiněn první krok k tomu, aby sokolové i divadelní ochotníci měli svůj stánek .

Z mnoha přednášek byla nejzajímavější  přednáška J. Jíry z Pastvin o cestě z Ruska do Francie. Ostatní přednášky byly konány ve spolupráci s pokrokovými spolky v naší obci.

Péči naší jednoty byla zasazena Lípa svobody na pozemku pana Kašpara Buchtela / dnes je v chodníku na mostě přes Divokou Orlici / Darem od župy získala naše Jednota 160 svazků knih, které si členové vypůjčovali

V roce 1920 zúčastnila se jednota župního sletu v Žamberku  a  VII sletu Č.S.O. V Praze.

Přípravy na tyto slety, jako první v osvobozené vlasti vzpružili zase činnost v sokolských jednotách. Tak i v naší Jednotě  se výrazně zlepšil  přístup k sokolské práci.

Vlivem války a popřevratovými poměry  snížil se stav členstva, tak, že Jednota v roce 1921 měla  jen 61 členů. V roce 1923 přichází změna sokolských stanov do rámce naší republiky. Pamatováno na pojištění nářadí proti ohni. Členové jednoty pilně cvičí a připravují se k veřejnému cvičení domácímu a zúčastňuje se okrskového cvičení v Líšnici a v Kunvaldě při otevření sokolovny.

Znovu vzkříšena jest snaha postavit vlastní tělocvičnu s připojením jeviště. Uvažováno o  místu, kde sokolovnu postavit.

Jako první přichází v úvahu pozemek bratra Katzera za obecnou školou/dnes Obecním úřadem/ Je sice  ochoten  prodat část pozemku , ale výměra by jednotě pro stavbu nové sokolovny nestačila. Později  bylo uvažováno i o koupi rychty čp.7, což pro vysoký finanční náklad se neuskutečnilo.Výbor vyzval k šetrnosti vzhledem na vydáním ,která budou nutná pro uskutečnění stavby.Touha po uskutečnění  stavby nové sokolovny nadchla nejen všechny členy sokola,ale našla mnoho příznivců v celé obci.

Uvažováno bylo i o koupi obecního tzv. Husova domu č.120 pro staveniště sokolovny /bývalá mlékárna, dnes správní budova Živy a.s./Proto výbor navrhuje valné hromadě, aby zakoupení tohoto objektu schválila. Též sděluje i výsledek jednání ohledně podpory ministerstva zdravotnictví s okresní politickou správou.

Cvičební sál postaven by byl rovnoběžně s řekou, průčelí s vestibulem, šatnami a dvěma místnostmi 5x6m obrácenými k silnici. Br.Kopecký navrhuje, aby obecnímu zastupitelstvu byla podána žádost o darování čp.l20.Místnost v průčelí by byla dána k využití záložnímu spolku a druhá místnost upravena pro schůze obecního zastupitelstva a čítárnu.Žádost byla obecním zastupitelstvem příznivě vyřízena.Jednota okamžitě podala  žádost min. zdravotnictví o poskytnutí supvence na stavbu.

Činnost soustřeďuje i na přípravu  akademií,které byly pořádány  29. června  a 1.července 1923. Tyto byly pořádány ve prospěch výstavby sokolovny.

Bratr Doleček Josef, hospodář z čp.81,   zavázal se k získání rolníků k bezplatnému odvezení stavebního materiálu a bratr Josef  Jedlička uvolil, se dát zdarma  kámen ze svého kamenolomu.První  problémy byly vyřešeny    a tím započata první etapa  práce k vytčenému cíli. Zároveň byla zvolena stavební komise  ve složení :   Josef  Doleček  čp.81, Karel Hovad ,Václav Kopecký, Jan Musil, Jan Kopecký, Antonín Doleček, Josef Jedlička, Karel Kodytek.Valnou hromadou dán souhlas k přijetí tamburašského sboru  do naší jednoty a povolena mu zápůjčka v obnose 400,-Kč na potřebné věci, jak nástroje tak i noty.

Dle zprávy pokladníka vykazuje jednota ke konci roku 1923 obnos jmění 10 000,-Kč. S tímto kapitálem začala jednota stavbu sokolovny!!

Jednání br. Mulera s panem lesním Fouskem o koupi stavebního dříví dopadlo uspokojivě . Bylo koupeno od velkostatku p. Parische v Žamberku 24 plm za cenu 100,-Kč za m3. Řezání bylo zadáno p.Vašíčkovi v Pastvinách za 1m3 pořezu 30,-Kč, zároveň se uvolil, že  v případě potřeby poslouží  prací na strojích. Do tohoto prostředí naplno se rozbíhajících  přichází  velmi smutná a pro jednotu bolestná zpráva, že v Rychnovské nemocnici 6. března zemřel náš milý náčelník br.Josef Toman. Jeho náhlá smrt zastihla  jej v mladém  věku 25 roků, v rozkvětu tvořivé síly ve prospěch myšlenky sokolské  .Celá sokolská rodina v hlubokém zármutku vzpomíná jeho velkých zásluh o rozkvět jednoty. Další  bolestná rána , nejen pro Sokol, byla zpráva z Rychnovské nemocnice ,že 30. dubna zemřela náčelnice Sokola Boženka Tomanová,snoubenka Josefa  Tomana. Oba odpočívají ve společném hrobě na Novém hřbitově. Svůj mladý život zasvětila plně práci v Sokole a jejím přáním bylo, aby ta mládež, které se tolik věnovala,byla chloubou jednoty a dobře připravena pro život

Na jaře toho roku zemřel další vynikající Sokol, člen zakládajícího výboru a místopředseda  br.Kliment Divíšek. Zanechal po sobě hodně  poctivé práce i uměleckých hodnot. V jeho režii  sehrál místní divadelní soubor řadu  hodnotných  představení.Jeho řezbářská díla zdobí nejen zdejší kostel a v mnohých domácnostech se dodnes setkáváme s jeho betlémy.

Na schůzi 29. ledna1925 přichází br. Josef Jedlička s návrhem, aby jednota postoupila budovu čp. 120  Hospodářskému mlékařskému družstvu za úhradu 40 000,-Kč, které by byly spláceny dle potřeby sokolské jednoty.   Hlasováním v této záležitosti bylo rozhodnuto  ve prospěch stavby samotné sokolovny, ačkoliv bylo obhajováno i původní místo, vzhledem k jeho jedinečné poloze ve středu obce. Pro stavbu byl  navržen pozemek  p. Josefa Kalouse, klempíře č.74, kterému by byl dán výměnou pozemek za 3 chalupami čp.168 patřící  Antonínu Dolečkovi, klempíři, který byl  ochoten ho postoupit.Tímto rozhodnutím vzal na sebe Sokol jeden z nejtěžších úkolů a také splnění dávných tužeb mít vlastní tělocvičnu.Stavitelé Havlíček a Mužík ze Žamberka  i stavitel Vojtěch z tehdejšího Kyšperka, byli požádání o vypracování projektu.

Výborem bylo rozhodnuto požádat stavitele Jelínka z Hradce Králové,  jako odborníka župou  k tomu určeného o vypracování  hodnocení projektů.  Vybrán byl projekt stavitele Vojtěcha. Brzo na to bylo  započato s lámáním kamene na pozemku J. Tomeše čp.112, který také  dává kámen zadarmo k dispozici. V další schůzi 29.3.1925 projednán návrh br. Josefa Jedličky ze Lhotky, aby cihly se nechali pálit ve vlastní režii u p. Vašíčka v Pastvinách. Hlínu na 1 000 ks cihel přenechá za 16,-Kč a cihláři za 1 000 ks dostanou 130,-Kč.  Cihly musí být řádně vypáleny a vyrovnané.  Znalecký posudek stavitelů  na koupi a úpravu čp. 7 /rychty/ ,však zněl  nepříznivě pro vysoké náklady  na zřízení letního cvičiště.

Dne 1.11.1925 konána mimořádná valná hromada Jednoty. Pokladník oznamuje, že pokladní hotovost je vyčerpána. Jednatel podal zprávu,  že je vypáleno již 57 000 ks cihel, 8 000 nevypálených, uhašen 1 vagon vápna, nalámáno 200m3 kamene,  stavebního dřeva darovali majitelé lesů 40 m3, prkna jsou na pile u p. Vašíčka v Pastvinách 24 m3, písku nakopáno 60m3. Celý rok 1925 vyznačoval se usilovnou prací všech funkcionářů i členů Jednoty, aby vytýčený cíl, stavba sokolovny, byl zdárně započat. Stavitel p. Vojtěch z Kyšperka vyměřil základy sokolovny.   Dne 21.4.1926 započíná se stavbou naší nové sokolovny.Přejme velkému dílu zdar.

Vedením stavby byl pověřen zednický mistr br.Jan Musil ze Lhotky.

Práce na staveništi pokračovaly  rychle, materiál  byl přisunován plynule. Starosti funkcionářů stoupají. Stanovena pracovní povinnost pro členy 150 hodin na stavbě sokolovny nebo složit příspěvek 300,- Kč. Shánějí se stále peněžní ústavy, které by poskytly půjčky. Po mnoha jednáních smlouva byla uzavřena se  Zemědělskou záložnou v Praze, která     byla ochotna za přijatelných podmínek peníze půjčit.  Také  ministerstvu  zdravotnictví a ministerstvu financí budou podány  žádosti o podporu. Po dlouhých úvahách  bylo rozhodnuto místo projektovaného kovového stropu v sále, vybudovat konstrukci dřevěnou, zakoupením potřebného dříví byl  pověřen br. Kalous Jos. čp.27. Konstrukcí stropu byl pověřen Josef Kalous čp.27. Velké starosti byly s financováním stavby.

Sokolská kasa byla prázdná a peněžní ústavy si kladly tvrdé podmínky. Po velké námaze se podařilo půjčit 50 000 Kč u Jednoty hospodářských družstev v Praze.  Do zimy byla hrubá stavba dokončena !!! Zároveň bylo rozhodnuto o jejím zakrytí  lepenkou. Pokrytí eternitem a klempířské práce budou provedeny v příštím roce.

Jednota přistoupila  za člena elektrárenského družstva v Klášterci upsáním 5 podílů za 50,-Kč. Elektrické osvětlení   bude zatím provedeno v nejnutnějším rozsahu, 40 světel na jevišti a 40 v ostatních prostorách.

 

Konečně přichází nejen pro Sokoly,ale pro celou obec,slavný den. Za velké obětavosti Sokolů i příznivců jednoty je budova hotova,vytýčený cíl je  dosažen.

Dne 28.září  je v nově vybudované sokolovně  pořádána posvícenská taneční zábava a 9.října tělovýchovná akademie.  Slavnostní otevření sokolovny ponecháno na rok 1928.

My dnes můžeme jen obdivovat nadšení našich předchůdců a rychlost s jakou se podařilo celé dílo vybudovat.

Zařízení jeviště bylo kompletně zadáno malíři Zemanovi z Hronova za 12 000,-Kč.

Byla podána žádost Okresní politické zprávě v Žamberku o udělení koncese k promítání kina.

Sokolníkem stanoven br. Kalous František. Na prozatimní zařízení  kuchyně bude provedena sbírka nádobí po obci dorostenkami Sokola. Starosta  požádá okres o provedení kolaudace sokolovny, aby v roce 1928 mohly být pořádány akce  v řádně zkolaudované budově.

Na vytápění sálu budou vypůjčena pilinová  kamna  z mlékárny.

Po celou dobu stavby se řádně cvičilo i závodilo.Cvičenci se účastnili župního sletu Mladkově i dalších obcích.Lyžařský oddíl dostal darem od Svazu lyžařů župy Krkonožské  4 páry lyží. Lyžařské závody, které jednota pořádala přinesly do sokolské pokladny  687 Kč.

Rok 1929

Dne 28.2.1928 byla konána valná hromada Jednoty, kde br. starosta vítá přítomné na první schůzi v nové budově vlastní, za velikých obětí a úsilí všech členů dokončeno. Náčelník zdůrazňuje vzestup cvičenců, pilnou docházku. Stav 99 členů, 15 nových žákyň.

Volby výboru byly jako vždy proveden  aklamací  a výbor zůstal téměř  beze změny. Plánované lyžařské závody na 15.ledna  nemohly být pořádány, neboť Č.O.S. pořádá tento den lyžařské závody v Plavech.

Na žádost  pí. Gammové bylo povoleno užívání 2.místností v sokolovně  pro poradnu matek s dětmi.V poradně bylo instalováno i horské slunce.Toto zdravotní zařízení bylo jedno z prvních v celém okolí.

Ministerstvo zdravotnictví zaslalo příspěvek na stavbu 5 940,-Kč, což bylo přijato s povděkem. Došel též poukaz na 92 500,-Kč na zápůjčku pro sokolovnu od Zemědělské záložny z Prahy, tato částka byla převedena na kampeličku v Klášterci.

Slavnostní otevření sokolovny bylo spojeno s okrskovým cvičením a konalo se  29.července 1928

Stavba sice byla úspěšně dokončena, ale zůstal dluh u Zemědělské záložny v Praze  256 000 Kč.Výbor jednoty se znovu obrátil na své členy o pomoc.Byly pořádány taneční zábavy i tělovýchovná vystoupení a zisk z těchto akcí byl použit na úhradu dluhů. Byl zřízen i biograf ,který byl dán do provozu v roce 1930. Na jeho zakoupení přispěla částkou  10 000 Kč členka výboru,učitelka, sestra Marie Šrolerová z čp. 20 Rovněž zisk z jeho provozu sloužil k úhradě dluhů.

Rok 1930

Valná hromada se konala 9.února  Pokladník vykazuje dluh k 31.12.1929

213 000,-Kč a je proto třeba zvýšit činnost, aby výtěžky z podniků stouply. Stav se zvýšil na 98 členů.S potěšením bylo přijato  přistoupení dvou nových členů, učitelů,Rudolfa Stárka,který byl pověřen funkcí vzdělavatele a Jaroslava Rázla, který bude cvičitelem  žáků.

V tomto roce byl odhalen pomník podlých vojáků na křižovatce k Českým Petrovicím. Sokolové se účastnili v krojích. Celá slavnost vyzněla důstojně a byla občany hojně navštívena.

Na výroční valné hromadě zprávu o kulturní činnosti podala  Šrolerová: Bylo uskutečněno 26 proslovů pro členy a dorost, 4 pro žáky, 5 přednášek, 3 zdravotnické, 5 sokolských besed. S ochotníky sehráno 9 divadel, konány 2 společné vycházky , 9 zábav tanečních, 1. lyžařské závody.V létě byla provedena omítka sokolovny.Fasádníkům bylo za práci zaplaceno 7 377Kč.

 

Na úvod

Zapomínání je odvěká lidská vlastnost, které se můžeme bránit tím,že události minulé si budeme častěji připomínat.

Doufáme,že tento almanach Vám v tom bude dobrým pomocníkem.

autoři Pokračování Sokol po r.1960

Navázalo se i na turistické pochody, kterých se vždy účastnili i nečlenové Sokola. V roce 1975 vedla trasa  ze Šerlichu do Dobřichova a měřila 22 km. Po značném úsilí se podařilo dokončit  úpravu bytu pro sokolníka. Byla upravena kuchyň, spíž, koupelna  včetně  elektroinstalace. Za budovou, směrem k řece, byl dokončena stavba septiku.

Pozvolna se začala měnit skladba cvičení. Vznikala nová, dosud  neznámá, sportovní  odvětví. O těch píší v další časti našeho almanach jejich vedoucí.

Neměli na mysli agitační formu politické strany, ale vyzvednutí základního

sokolského hesla: „Volnost, rovnost a bratrství ,které by vešlo v soulad s praktickým životem s ohledem na vnitřní hodnoty přesvědčení jednotlivce, ať již rázu náboženského, neb jinak prospěšného

Úkol tento vzali na sebe následující bratři:


Josef Semerák

Ferdinand. Kalous

Antonín Lyer

František. Műler

Kliment Divíšek

Oldřich Fiedler

František. Hovorka


Již jména těchto bratří dávají nám svědectví, že tato průkopnická práce svěřena byla lidem požívající dobré pověsti pro svoji činnost veřejnou a hlavně také divadelní, neb spolek div. ochotníků „Čech“ byl předním nositelem kulturní práce a z jeho středu vycházela činnost národní hodnoty a v souvislosti s ní i účast na založení místní sokolské jednoty.

Pro tuto záslužnou práci našlo se i pochopení ve spořádaných poměrech v naši obci, která byla v popředí na okrese pro svoji pokročilost a politickou snášenlivost, což ku založení jednoty hodně přispělo. I také návštěva veřejných cvičení okolních jednot přispěla k posílení a rozkvětu nastávající naši jednotě.

Všechna tato toužebná přání došla svého cíle ustavující valnou hromadou dne 26. května 1909, kdy založen byl samostatný odbor tělocvičné jednoty „Sokol“ v Klášterci, v ochraně o mateřské jednoty Žamberské a tím potřil mezi první venkovské jednoty.

Schůzi přítomen byl župní náčelník br.Václav Habr, který svým proslovem povzbudil přítomné členy k sokolské činnosti, poukázal na význam tělocviku u starých národů, hlavně Řeků. Vřelými slovy a se zaujetím podporoval národní cítění a lásku k vlasti.

Jeho řeč byla souhlasně přijata a přikročeno k volbám prvních funkcionářů a zápisů členstva.

Volby provedeny byly následovně:

br. Ferdinand Kalous starosta

br. František Hovorka místostarosta

br. Josef Semerák náčelník

br. Antonín Lyer pokladníkem

br. František Müler jednatel

Další členové výboru


br. Antoním Simon

br. Josef Katzer

br.Antonín Jedlička br. Kliment Divíšek

br. Josef Kalous br.Karel Vašíček



Revisoři František Rous

Alois Filip učitel


Hospodář br. Alois Suchomel

Při založení přihlásilo se 36 členů- 8 činných, 28 přispívajících, 4 dorostenci a po vyřízení žádosti s povolením cvičení žactva 12 žáků.

Za cvičební místnost získán sál v hostinci u Holendů /dnes restaurace U mostu/

Jelikož nebylo při začátku potřebného nářadí, vymezovala se činnost na cvičení prostných a s drobnějším nářadím, proslovy před šikem rázu vzdělávacího a dějepisného.

Tímto způsobem vyvíjela se činnost uspokojivě. Jednalo se též o účasti cvičení na župním sletu v Rychnově, kterého se účastnilo 11 členů jednoty.

Tou dobou podařilo se též vypůjčit hrazdu od školní rady v Kyšperku. Pak následovala účast na okrskovém cvičení v Jablonném nad Orlicí v počtu 6 cvičících členů .

Pro zábavu pořádán též sokolský vínek.

Tak započal Sokol svoji činnost v prvních dvou letech od svého založení.

Záležitosti spolkové vedou dále osvědčení již pracovníci volení při ustavující schůzi a další činnost soustřeďuje se k pilnému cvičení.

V roce 1911uspořádali Sokolové první veřejné vystoupení.

Vzdělavatel při přednáškách, které byly součástí činnosti, poukazuje na práci vynikajících mužů jiných národů. Při výroční valné hromadě věnoval posmrtnou vzpomínku velkému ruskému spisovateli Lvu Nikolajeviči Tolstému.

V roce 1911 založen byl lyžařský odbor Sokola.V dalším roce vykazuje jednota zvýšenou činnost. Již v únoru 1912 byly pořádány první veřejné lyžařské závody s dobrým výsledkem. S ochotníky byl pořádán společenský ples,který se velmi vydařil.

Členové jednoty se účastnili 1. Všesokolského sletu v Praze, na župním cvičení v Hradci Králové, na cvičení Žamberecké jednoty a 18. srpna t. r. pořádáno domácí cvičení za účasti jednoty ze Žamberka.

Jednota dala podnět a poskytla finanční pomoc ke zřízení obecní čítárny. Uspořádala sbírku Červeného kříže ve prospěch raněných Jihoslovanů v balkánské válce. Vybralo se 224,57 Kč. Na místní poměry to byla částka dosti veliká.

Činnosti jednoty se dostává uznání veřejnosti a zvyšuje se počet členů.

Do vzdělavatelské činnosti zařazena jest přednáška p. Ant. Prause učitele z Pastvin, který líčil své dojmy z cest po Egyptě.

I v dalším roce cvičení vykázalo dobrý průběh. Velmi vydatnou pomoc,jak po stránce cvičitelské i organizační, naší nově vzniklé jednotě poskytovala mateřská jednota Žamberecká. Ta finančně jednotu v Klášterci podpořila,tím dopomohla k tomu,že bylo možno zakoupit další cvičební nářadí.

8 párů činek daroval br. Vágner z Pastvin a br. Šroler daroval pěkné stálky a výplně ke koni.

Br. Müler trochu naříká nad vzdělávací činností, kterou zastával vedle práce jednatelské, přál by si více účasti členů přispívajících

Práce rázu společenské je konána ve spolupráci s divadelním spolkem Čech, což přináší prospěch oběma stranám.

Přichází rok 1914

Jednota pořádá společně s ochotníky ples a tělocvičnou akademii Obě akce byly hojně navštívené. Líbily se jak po stránce hudební i tělocvičné. .

Dále zúčastnila se jednota zájezdu Č.O.S do Brna v počtu 20 členů z nichž 6 bratří bylo v kroji. Se spolkem div. ochotníků byla sehrána divadelní hra, výtěžek z představení stačil k uhrazení výloh se zájezdem spojených.

Před zájezdem do Brna, zúčastnila se jednota okrskového cvičení 18 členy, kde členové i členky podrobili se vyřazovacím závodům s dobrým výsledkem a mohli cvičit na Všesokolském sletu v Brně. V Nekoři prvního veřejného cvičení se účastnilo se z Klášterce 20 cvičenců. K 25ti letému jubileu Jablonské jednoty účastnilo se z naší jednoty 18 cvičenců.

Jednota obdržela schválené stanovy a v témže roce byla přijata do svazku župního a Č.O.S. jako samostatná.

Vystoupení cvičenců v Klášterci 2. srpna již se nekonalo následkem mobilizace, která byla vyhlášena 26. července nejdříve jako částečná a později úplná. Nikdo netušil, že klidná práce začátkem tohoto roku přerušena bude válkou , která odvedla na vojnu z našeho středu bratry:


Hugo Semeráka

Eduard Buchtela Antonína Jedličku

Josefa Šrolera

Julia Malého

Josefa Šustra

Karla Kodytka


Františka Hovorku

.

Schopným k domobranecké službě uznáni: Frant. Faltus ze Lhotky a Frant. Müler. Jednatelská zpráva tímto skončena 11. ledna 1915 a téhož dne předána protokolní kniha br. Františku Tomanovi učiteli, který povede jednatelství protože br. Müler odchází 16. ledna k vojsku. Celkem z 45 členů narukovalo 14 bratří a později 6 dorostenců. Do ruských legií vstoupili 2 bratři Frant. Hovorka a Jos. Šroler, který se zúčastnil bitvy u Zborova a byl těžce raněn.

Ve válce padli následující bratři: Jos. Malý ze Lhotky, Ant. Jedlička, Ed. Buchtel a V. Kopecký.

Po 41/2 letém přerušení veškeré činnosti vlivem válečných událostí schází se opět jednota k další práci, kterou zahajuje valnou hromadou dne 27. února 1919 za účasti 22 členů, při které bylo vzpomenuto zemřelých a nezvěstných členů. Při této valné hromadě přihlásilo se nových 31 členů a 14 členek, takže jednota čítala celkem 86 členů. Při povinném odvodu sokolském z počtu 34 členů dostavilo se 32 a byli označeni pro službu polní.

Z výtěžku div. představení „Podzimní svítání“ byla pořízena americká hrazda. 20. července 1919 bylo pořádáno okrskové cvičení, které se přispěním dárců- místních občanů - skvěle finančně dařilo.

Žel, předcházeli mu 2 úrazy, z nichž úraz br. Divíška byl velmi vážný a způsobil, že téměř ¼ roku nemohl pracovat. Jednota poskytla mu podporu ve výši 1400 K.

Úraz br.Výprachtického byl lehčí a jednota mu uhradila náklady na léčení. Dne 12. března uvítala Jednota ve svém středu japonského plukovníka Hirajamu, jehož přednáška byla rázu náboženského.

Při jednotě bylo založeno družstvo pro stavbu sokolovny a stálého jeviště.Tím byl učiněn první krok k tomu, aby sokolové i divadelní ochotníci měli svůj stánek .

Z mnoha přednášek byla nejzajímavější přednáška J. Jíry z Pastvin o cestě z Ruska do Francie. Ostatní přednášky byly konány ve spolupráci s pokrokovými spolky v naší obci.

Péči naší jednoty byla zasazena Lípa svobody na pozemku pana Kašpara Buchtela / dnes je v chodníku na mostě přes Divokou Orlici / Darem od župy získala naše Jednota 160 svazků knih, které si členové vypůjčovali

V roce 1920 zúčastnila se jednota župního sletu v Žamberku a VII sletu Č.S.O. V Praze.

Přípravy na tyto slety, jako první v osvobozené vlasti vzpružili zase činnost v sokolských jednotách. Tak i v naší Jednotě se výrazně zlepšil přístup k sokolské práci.

Vlivem války a popřevratovými poměry snížil se stav členstva, tak, že Jednota v roce 1921 měla jen 61 členů. V roce 1923 přichází změna sokolských stanov do rámce naší republiky. Pamatováno na pojištění nářadí proti ohni. Členové jednoty pilně cvičí a připravují se k veřejnému cvičení domácímu a zúčastňuje se okrskového cvičení v Líšnici a v Kunvaldě při otevření sokolovny.

Znovu vzkříšena jest snaha postavit vlastní tělocvičnu s připojením jeviště. Uvažováno o místu, kde sokolovnu postavit.

Jako první přichází v úvahu pozemek bratra Katzera za obecnou školou/dnes Obecním úřadem/ Je sice ochoten prodat část pozemku , ale výměra by jednotě pro stavbu nové sokolovny nestačila. Později bylo uvažováno i o koupi rychty čp.7, což pro vysoký finanční náklad se neuskutečnilo.Výbor vyzval k šetrnosti vzhledem na vydáním ,která budou nutná pro uskutečnění stavby.Touha po uskutečnění stavby nové sokolovny nadchla nejen všechny členy sokola,ale našla mnoho příznivců v celé obci.

Uvažováno bylo i o koupi obecního tzv. Husova domu č.120 pro staveniště sokolovny /bývalá mlékárna, dnes správní budova Živy a.s./Proto výbor navrhuje valné hromadě, aby zakoupení tohoto objektu schválila. Též sděluje i výsledek jednání ohledně podpory ministerstva zdravotnictví s okresní politickou správou.

Cvičební sál postaven by byl rovnoběžně s řekou, průčelí s vestibulem, šatnami a dvěma místnostmi 5x6m obrácenými k silnici. Br.Kopecký navrhuje, aby obecnímu zastupitelstvu byla podána žádost o darování čp.l20.Místnost v průčelí by byla dána k využití záložnímu spolku a druhá místnost upravena pro schůze obecního zastupitelstva a čítárnu.Žádost byla obecním zastupitelstvem příznivě vyřízena.Jednota okamžitě podala žádost min. zdravotnictví o poskytnutí supvence na stavbu.

Činnost soustřeďuje i na přípravu akademií,které byly pořádány 29. června a 1.července 1923. Tyto byly pořádány ve prospěch výstavby sokolovny.

Bratr Doleček Josef,hospodář z čp.81, zavázal se k získání rolníků k bezplatnému odvezení stavebního materiálu a bratr Josef Jedlička uvolil, se dát zdarma kámen ze svého kamenolomu.První problémy byly vyřešeny a tím započata první etapa práce k vytčenému cíli. Zároveň byla zvolena stavební komise ve složení : Josef Doleček čp.81,Karel Hovad ,Václav Kopecký, Jan Musil, Jan Kopecký, Antonín Doleček, Josef Jedlička, Karel Kodytek

.Valnou hromadou dán souhlas k přijetí tamburašského sboru do naší jednoty a povolena mu zápůjčka v obnose 400,-Kč na potřebné věci, jak nástroje tak i noty.

Dle zprávy pokladníka vykazuje jednota ke konci roku 1923 obnos jmění 10 000,-Kč. S tímto kapitálem začala jednota stavbu sokolovny!!

Jednání br. Mu¨lera s panem lesním Fouskem o koupi stavebního dříví dopadlo uspokojivě . Bylo koupeno od velkostatku p. Parische v Žamberku 24 plm za cenu 100,-Kč za m3. Řezání bylo zadáno p.Vašíčkovi v Pastvinách za 1m3 pořezu 30,-Kč, zároveň se uvolil, že v případě potřeby poslouží prací na strojích. Do tohoto prostředí naplno se rozbíhajících přichází velmi smutná a pro jednotu bolestná zpráva, že v Rychnovské nemocnici 6. března zemřel náš milý náčelník br.Josef Toman. Jeho náhlá smrt zastihla jej v mladém věku 25 roků, v rozkvětu tvořivé síly ve prospěch myšlenky sokolské .Celá sokolská rodina v hlubokém zármutku vzpomíná jeho velkých zásluh o rozkvět jednoty. Další bolestná rána , nejen pro Sokol, byla zpráva z Rychnovské nemocnice ,že 30. dubna zemřela náčelnice Sokola Boženka Tomanová,snoubenka Josefa Tomana. Oba odpočívají ve společném hrobě na Novém hřbitově. Svůj mladý život zasvětila plně práci v Sokole a jejím přáním bylo, aby ta mládež, které se tolik věnovala,byla chloubou jednoty a dobře připravena pro život

Na jaře toho roku zemřel další vynikající Sokol,člen

zakládajícího výboru a místopředseda br.Kliment Divíšek. Zanechal po sobě hodně poctivé práce i uměleckých hodnot. V jeho režii sehrál místní divadelní soubor řadu hodnotných představení.Jeho řezbářská díla zdobí nejen zdejší kostel a v mnohých domácnostech se dodnes setkáváme s jeho betlémy.

Na schůzi 29. ledna1925 přichází br. Josef Jedlička s návrhem, aby jednota postoupila budovu čp. 120 Hospodářskému mlékařskému družstvu za úhradu 40 000,-Kč, které by byly spláceny dle potřeby sokolské jednoty. Hlasováním v této záležitosti bylo rozhodnuto ve prospěch stavby samotné sokolovny, ačkoliv bylo obhajováno i původní místo, vzhledem k jeho jedinečné poloze ve středu obce. Pro stavbu byl navržen pozemek p. Josefa Kalouse, klempíře č.74, kterému by byl dán výměnou pozemek za 3 chalupami čp.168 patřící Antonínu Dolečkovi, klempíři, který byl ochoten ho postoupit.Tímto rozhodnutím vzal na sebe Sokol jeden z nejtěžších úkolů a také splnění dávných tužeb mít vlastní tělocvičnu.Stavitelé Havlíček a Mužík ze Žamberka i stavitel Vojtěch z tehdejšího Kyšperka, byli požádání o vypracování projektu.

Výborem bylo rozhodnuto požádat stavitele Jelínka z Hradce Králové, jako odborníka župou k tomu určeného o vypracování hodnocení projektů. Vybrán byl projekt stavitele Vojtěcha. Brzo na to bylo započato s lámáním kamene na pozemku J. Tomeše čp.112, který také dává kámen zadarmo k dispozici. V další schůzi 29.3.1925 projednán návrh br. Josefa Jedličky ze Lhotky, aby cihly se nechali pálit ve vlastní režii u p. Vašíčka v Pastvinách. Hlínu na 1 000 ks cihel přenechá za 16,-Kč a cihláři za 1 000 ks dostanou 130,-Kč. Cihly musí být řádně vypáleny a vyrovnané. Znalecký posudek stavitelů na koupi a úpravu čp. 7 /rychty/ ,však zněl nepříznivě pro vysoké náklady na zřízení letního cvičiště.

Dne 1.11.1925 konána mimořádná valná hromada Jednoty. Pokladník oznamuje, že pokladní hotovost je vyčerpána. Jednatel podal zprávu, že je vypáleno již 57 000 ks cihel, 8 000 nevypálených, uhašen 1 vagon vápna, nalámáno 200m3 kamene, stavebního dřeva darovali majitelé lesů 40 m3, prkna jsou na pile u p. Vašíčka v Pastvinách 24 m3, písku nakopáno 60m3. Celý rok 1925 vyznačoval se usilovnou prací všech funkcionářů i členů Jednoty, aby vytýčený cíl, stavba sokolovny, byl zdárně započat. Stavitel p. Vojtěch z Kyšperka vyměřil základy sokolovny. Dne 21.4.1926 započíná se stavbou naší nové sokolovny.Přejme velkému dílu zdar.

Vedením stavby byl pověřen zednický mistr br.Jan Musil ze Lhotky.

Práce na staveništi pokračovaly rychle, materiál byl přisunován plynule. Starosti funkcionářů stoupají. Stanovena pracovní povinnost pro členy 150 hodin na stavbě sokolovny nebo složit příspěvek 300,- Kč. Shánějí se stále peněžní ústavy, které by poskytly půjčky. Po mnoha jednáních smlouva byla uzavřena se Zemědělskou záložnou v Praze, která byla ochotna za přijatelných podmínek peníze půjčit. Také ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu financí budou podány žádosti o podporu. Po dlouhých úvahách bylo rozhodnuto místo projektovaného kovového stropu v sále, vybudovat konstrukci dřevěnou, zakoupením potřebného dříví byl pověřen br. Kalous Jos. čp.27. Konstrukcí stropu byl pověřen Josef Kalous čp.27. Velké starosti byly s financováním stavby.

Sokolská kasa byla prázdná a peněžní ústavy si kladly tvrdé podmínky. Po velké námaze se podařilo půjčit 50 000 Kč u Jednoty hospodářských družstev v Praze. Do zimy byla hrubá stavba dokončena !!! Zároveň bylo rozhodnuto o jejím zakrytí lepenkou. Pokrytí eternitem a klempířské práce budou provedeny v příštím roce.

Jednota přistoupila za člena elektrárenského družstva v Klášterci upsáním 5 podílů za 50,-Kč. Elektrické osvětlení bude zatím provedeno v nejnutnějším rozsahu, 40 světel na jevišti a 40 v ostatních prostorách.

Konečně přichází nejen pro Sokoly,ale pro celou obec,slavný den. Za velké obětavosti Sokolů i příznivců jednoty je budova hotova,vytýčený cíl je dosažen.

Dne 28.září je v nově vybudované sokolovně pořádána posvícenská taneční zábava a 9.října tělovýchovná akademie. Slavnostní otevření sokolovny ponecháno na rok 1928.

My dnes můžeme jen obdivovat nadšení našich předchůdců a rychlost s jakou se podařilo celé dílo vybudovat.

Zařízení jeviště bylo kompletně zadáno malíři Zemanovi z Hronova za 12 000,-Kč.

Byla podána žádost Okresní politické zprávě v Žamberku o udělení koncese k promítání kina.

Sokolníkem stanoven br. Kalous František. Na prozatimní zařízení kuchyně bude provedena sbírka nádobí po obci dorostenkami Sokola. Starosta požádá okres o provedení kolaudace sokolovny, aby v roce 1928 mohly být pořádány akce v řádně zkolaudované budově.

Na vytápění sálu budou vypůjčena pilinová kamna z mlékárny.

Po celou dobu stavby se řádně cvičilo i závodilo.Cvičenci se účastnili župního sletu Mladkově i dalších obcích.Lyžařský oddíl dostal darem od Svazu lyžařů župy Krkonožské 4 páry lyží. Lyžařské závody, které jednota pořádala přinesly do sokolské pokladny 687 Kč.

Rok 1929

Dne 28.2.1928 byla konána valná hromada Jednoty, kde br. starosta vítá přítomné na první schůzi v nové budově vlastní, za velikých obětí a úsilí všech členů dokončeno. Náčelník zdůrazňuje vzestup cvičenců, pilnou docházku. Stav 99 členů, 15 nových žákyň.

Volby výboru byly jako vždy proveden aklamací a výbor zůstal téměř beze změny. Plánované lyžařské závody na 15.ledna nemohly být pořádány, neboť Č.O.S. pořádá tento den lyžařské závody v Plavech.

Na žádost pí. Gammové bylo povoleno užívání 2.místností v sokolovně pro poradnu matek s dětmi.V poradně bylo instalováno i horské slunce.Toto zdravotní zařízení bylo jedno z prvních v celém okolí.

Ministerstvo zdravotnictví zaslalo příspěvek na stavbu 5 940,-Kč, což bylo přijato s povděkem. Došel též poukaz na 92 500,-Kč na zápůjčku pro sokolovnu od Zemědělské záložny z Prahy, tato částka byla převedena na kampeličku v Klášterci.

Slavnostní otevření sokolovny bylo spojeno s okrskovým cvičením a konalo se 29.července 1928

Stavba sice byla úspěšně dokončena, ale zůstal dluh u Zemědělské záložny v Praze 256 000 Kč.Výbor jednoty se znovu obrátil na své členy o pomoc.Byly pořádány taneční zábavy i tělovýchovná vystoupení a zisk z těchto akcí byl použit na úhradu dluhů. Byl zřízen i biograf ,který byl dán do provozu v roce 1930. Na jeho zakoupení přispěla částkou 10 000 Kč členka výboru,učitelka, sestra Marie Šrolerová z čp. 20 Rovněž zisk z jeho provozu sloužil k úhradě dluhů.

Rok 1930

Valná hromada se konala 9.února Pokladník vykazuje dluh k 31.12.1929

213 000,-Kč a je proto třeba zvýšit činnost, aby výtěžky z podniků stouply. Stav se zvýšil na 98 členů.S potěšením bylo přijato přistoupení dvou nových členů, učitelů,Rudolfa Stárka,který byl pověřen funkcí vzdělavatele a Jaroslava Rázla, který bude cvičitelem žáků.

V tomto roce byl odhalen pomník podlých vojáků na křižovatce k Českým Petrovicím. Sokolové se účastnili v krojích. Celá slavnost vyzněla důstojně a byla občany hojně navštívena.

Na výroční valné hromadě zprávu o kulturní činnosti podala Šrolerová: Bylo uskutečněno 26 proslovů pro členy a dorost, 4 pro žáky, 5 přednášek, 3 zdravotnické, 5 sokolských besed. S ochotníky sehráno 9 divadel, konány 2 společné vycházky , 9 zábav tanečních, 1. lyžařské závody.V létě byla provedena omítka sokolovny.Fasádníkům bylo za práci zaplaceno 7 377Kč.

Na úvod

Zapomínání je odvěká lidská vlastnost, které se můžeme bránit tím,že události minulé si budeme častěji připomínat.

Doufáme,že tento almanach Vám v tom bude dobrým pomocníkem. autoři

Pokračování Sokol po r.1960

Navázalo se i na turistické pochody, kterých se vždy účastnili i nečlenové Sokola. V roce 1975 vedla trasa ze Šerlichu do Dobřichova a měřila 22 km. Po značném úsilí se podařilo dokončit úpravu bytu pro sokolníka. Byla upravena kuchyň, spíž, koupelna včetně elektroinstalace. Za budovou, směrem k řece, byl dokončena stavba septiku.

Pozvolna se začala měnit skladba cvičení. Vznikala nová, dosud neznámá, sportovní odvětví. O těch píší v další časti našeho almanach jejich vedoucí.