Poslední domácí zápas končícího ročníku fotbalových soutěží rozhodně nebyl vrcholem sezony. Dlouhá sezona, až nepříjemně teplé počasí, počty zraněných, únava po náročném víkendu na Jamrocku, minimální počet hostujících hráčů (jen jeden náhradník), to vše přispělo k tomu, že zápas neměl příliš vysokou úroveň. Jak se vyjádřil jeden z hráčů, vrcholem umění v tomto zápase bylo ušetřit kroky. Ovšem i diváci byli zřejmě ve vedru unaveni a přišlo jich méně než obvykle.

         Trenérův pohled na hráče přicházející do kabin nebyl příliš veselý. K chybějícím marodům Kučírkovi, Sabotovi a L. Honzákovi se přidali Brůna a Sodomka, Bříza měl ještě ve středu 39 st. horečku, někteří další hráči by spíš potřebovali dospat dlouhé večery na Jamrocku. A tak nebylo divu, že hosté, kteří nám mimochodem na podzim nadělili 6 gólů, začali zápas lépe. Prvých 10 minut odehráli na naší polovině, Jindra Dostál musel být stále ve střehu, ale velké nebezpečí mu .....

      Na podzim jsme s Rybníkem prohráli doma, ale k nim jsme zajížděli optimisticky naladěni po šňůře 5 výher za sebou. Jenže jsme se minulý týden pochválili na výsledcích.cz a v minulém referátu, a tím jsme to zřejmě zakřikli. Zapomněli jsme, že nejméně dvě byly trochu se štěstím. Trenér chtěl dát ve zbývajících zápasech příležitost celému kádru hráčů, ale také měl dost marodů, zejména Sabota a Bartoš jsou citelným oslabením.

        Výsledek: v tomhle zápase nám nic nešlo. Domácí začali už vyhraným losem, následoval brejk a střela nad naši bránu. Až poté došlo k úvodnímu oťukávání, které skončilo dvojnásobným rohem domácích v 8. minutě. Pak už následovala plejáda šancí Rybníka. Ve 12. min. netrefili tutovku, v 19. min. zachránil Dostál včasným vyběhnutím, ve 20. min. zastavil únik Bílek za cenu žluté karty. Až v 21. min. jsme se dostali kdo šance my, ale střela Míši Fišera byla zblokována. Následoval reflexivní zákrok Dostála, v 25. min. další jeho superzákrok, práci měl i v dalších minutách, jednu ze šancí zastavil Hůlka také za žlutou kartu. Ve 30. min. jsme se po dlouhé době dostali na polovinu domácích, ale v 31. a 32  minutě už opět čaroval Jindra Dostál. Ve 38. min. už byl ale na další z mnoha šancí krátký –  1 : 0 pro Rybník. V téže minutě jsme také museli střídat, za F. Brůnu nastoupil Skalický. Gól naše hráče nabudil, hru zlepšili, ale šance Sodomky skončila v náručí brankáře, stejně jako střela Rouse. Dlouho to ale nevydrželo. V 41. min. chytil M. Fišer další žlutou, tentokrát za řeči, a v 44. min. Jindra po chybě obrany opět kouzlil. Poločas zakončil Patrik Fišer ..... 

      Jak se v květnu často stává, opět se sešel náš zápas souběžně hokejovým mistrovstvím světa, dnes navíc s bojem našich o medaili. Přiznávám, návštěvu bezmála 100 diváků jsem ani nečekal. Ovšem skalní fandové, kteří dali přednost kláštereckému fotbalu, chybu neudělali.

       Počet marodů nám neklesá. Nastoupit už si troufl Nekoranec, ale hrát nemohl Kučírek, s bolestí zad přišel Bartoš, Sabota vydržel na hřišti jen 25 minut. Na stopera se tak opět postavil a navíc kapitánskou pásku převzal Kuba Hůlka. Na druhé straně - také soupeři chyběli jeho opory, především vyhlášený střelec Hynek.

        Začali jsme vcelku dobře, prvé tři minuty jsme drželi balón a od 4. min. ...

          Na podzim jsme do Rudolticích odjížděli pouze s jedním náhradníkem, tak velkou jsme měli marodku. Prohra 0 : 4 tehdy ani moc nepřekvapila. V minulém zápase v Žamberku jsme na tom byli podobně, museli jsme povolat staré mazáky Michaličku a Tomáše Honzáka. Prvně jmenovaný však předvedl nejlepší výkon na hřišti a druhý byl střelcem gólu. Co dnes? Michalička se zranil v pátek na tréninku a T. Honzák v práci. Naštěstí se začala vyprazdňovat marodka, připraveni byli Kučírek, Nekoranec, Králík, Bříza a Bílek, Sodomka se vrátil ze zahraničí a Koukol neměl směnu. Většina těchto hráčů ale nebyla stoprocentně doléčena nebo natrénovaná, většinou se cítili jen na lavičku náhradníků. A tak se musel obětovat Skalický dva dny před maturitou. Jen na postu brankáře nastal problém. Jindra s angínou byl sice jedním ze strůjců úspěchu v Žamberku, ale teď, s antibiotiky, si do brány netroufl. Pouze s jedním tréninkem tak po několika letech se do brány postavil další matador Michal Moravec.

            V Rudolticích ovšem měli nejspíš podobné problémy..... 

       Na začátku malé připomenutí: Na podzim jsme dávali sestavu proti žamberskému béčku horko těžko dohromady, chybělo nám 7 hráčů. Ale přesto jsme dokázali zvítězit 2:1. Střih -situace po 7 měsících: od pátku trenérovi stoupá tlak, když sleduje, jak mu přibývají omluvenky. Králík a  Nekoranec zraněni od středy, Šroler nachlazen, Bříza problémy se zády, Bílek nemocen, Kučírek zraněn, Koukol v práci. Zase 7 „neschopenek“. A v úplném pořádku nebyl ani kotník Bartoše. Bez jediného tréninku byli proto povolání na střídání Tomáš Honzák a Pavel Michalička. Jenže Kučírkův sval nevydržel ani rozcvičku, a tak Pajka šel na plac od začátku. Aby také ne, dle mnohých diváků se ukázal jako náš nejlepší hráč na hřišti. Jen bolavé nohy se v jeho 38 letech dávají druhý den hůře dohromady......

     Po nedělním šestigólovém přídělu z kopaček našich hráčů do branky rezervy kralicko-červenovodské Jiskry 2008 pokračoval náš „anglický týden“ ve středu zápasem proti 5. mužstvu tabulky - Sopotnici. Šlo o zápas odložený z 24. března, kdy naše hřiště ještě nebylo po zimě způsobilé k soutěžnímu utkání. Hráči byli nažhaveni k zopakování tříbodového výsledku, ale Sopotnice není lehký soupeř, navíc nám chyběli v neděli zraněný Kučírek a nachlazený Šroler.

      Že bychom nemuseli být bez šance, předvedli naši borci hned v úvodu. Bartoš už ve 2. min. zaměstnal brankáře pěknou střelou z dálky k tyči a ve 3. min. Sabota unikl po křídle po přihrávce od půli hřiště, neměl komu nahrát tak šel na bránu sám a nedal gólmanovi šanci – 1 : 0. Pak se hra vyrovnala, resp. naši měli dost velké problémy s hrou ..... 

      V prvním utkání z dvojzápasu na domácím hřišti během 4 dnů nás čekal soupeř z konce tabulky, s kterým, pokud chceme II. třídu udržet, jsme nutně potřebovali vyhrát. Proti rezervě spojeného klubu Králík a Červené Vody umíme většinou zahrát, např. na podzim jsme na jejich hřišti vyhráli 4:2. Do karet nám hrálo i uzdravení Honzy Bartoše a sobotní návrat trenéra Preclíka z Asie. Chyběli jen Brůna a Sodomka. A chyběli také diváci, zřejmě je odradilo chladné počasí. Přišli o hodně…....  

      V kabině bylo i přes chladné počasí pořádně horko v pátek při tréninku i v neděli před zápasem. Přesněji řečeno v pátek ještě trenér a v neděli už zase kapitán Jenda Bartoš vedl řeč, místy zvýšeným hlasem. Kromě toho trenéři pozměnili rozestavění (Patrik Fišer na kraji zálohy) a zjednodušili systém hry, a co víc: hráči ten systém.... 

          Autor tohoto referátu přistoupil ke své práci značně liknavě, než začal psát, byly 3 dny po utkání pryč. Nechtěně tak napodobil naše fotbalové borce. Ti také váhali, váhali, a najednou byly 2/3 utkání pryč. Stačí se podívat na vývoj skóre: 15. minuta - 3 : 0. V 27. minutě již - 4 : 0. Až v 56. minutě za stavu 5 : 0 - teprve druhá naše střela na bránu! Co je platné zabrat až pak…… 

            Oproti minulému zápasu nám chybělo několik hráčů: Skalický, Sodomka, Hůlka, Lukáš Honzák, takže se jako náhradník napsal nedoléčený trenér Honza Bartoš. Na zopakování naší předloňské výhry na verměřovickém hřišti 11:1 jsme ani nepomyslili, ale že dostaneme gól hned z první příležitosti, na to také ne. Už ve 2. min.