K poslednímu zápasu letošního ročníku jsme zajížděli do Rudoltic. Poslední zápas to být nemusel v případě, že bychom zvítězili a zároveň ostatní výsledky dopadly tak, že by-chom hráli baráž o udržení v III. třídě. Jenže v Rudolticích není jednoduché vyhrát, dokonce po tomto zápase byla položena otázka, zda má smysl do Rudoltic vůbec jezdit. Již nejméně potřetí zde za domácí proti nám opět „hráli“ také rozhodčí. Ale popořadě.

Tentokrát měl trenér dosti velký počet absencí, z rodinných, pracovních i zdravotních důvodů chyběl např. Michalička, Janeček, Rous a další. Proto vypomohl např. Honzák, který jinak uvažuje o hostování v Dlouhoňovicích.

Zápas nezačal dobře. Hned v první minutě jsme dostali gól, dle našich hráčů v Rudol-ticích klasicky z ofsajdu. Naši ale hráli dobře, navázali na dobrý výkon z minulého kola, většinu zápasu měli převahu, míč velmi často na svých kopačkách. Přestože máme problémy s proměňováním šancí, otočili jsme postupem doby stav utkání. Nejdříve v 23. minutě po lince Nekoranec – Šimek – J. Bartoš posledně jmenovaný po kličce brankáři srovnal a v 51. minutě Patrik Fišer nádherným akrobatickým cvikem střelil pod břevno druhý gól. Jenže přišla 82. minuta a po dvoumetrovém ofsajdu bylo srovnáno. Co je nám platné, že se mladý rozhodčí přišel po zápase omluvit, s tím, že musel…..

Remíza pro nás nic neznamenala, naopak Rudoltice se tím vybojovali ještě dva barážové zápasy. Brankář Hruša byl závěrem utkání tak roztrpčen, že na penaltový rozstřel ho musel zastoupit Karel Jireš. Tentokrát už jsme v penaltách byli lepší, neproměnili jsme až ránu, jenže domácí dali všechny.

Sestup jsme si samozřejmě „nezajistili“ až teď v posledním zápase. Ten jsme si způsobili sami v mnoha utkáních dříve. Stačí vzpomenout na podzim, kdy jsme získali pouze 11 bodů a věřili, že na jaře tradičně získáme víc. Jenže letošní jaro nám také nevyšlo, také jsme získali jen 11 bodů. V zahazování šancí bychom zřejmě s přehledem vyhráli celý okres, chyb v obraně bylo letos také více než jindy, zpočátku možná i mírné podcenění situace, později odpovědnost a vůle svazovali nohy.

Nyní nám tedy nezbývá než se po třech letech smířit se sestupem zpět do IV. třídy a udělat vše proto, abychom za rok stejnou dobou mohli slavit postup. Ale je dobré si vzpomenout, že v tzv. pralesní lize v našem okrese jsou také silná mužstva a postoupit se nám několik let nedařilo. Od prvního podzimního zápasu je tedy nutné hrát na plný plyn.

FAKTA Z UTKÁNÍ:

Sokol Rudoltice - Sokol Klášterec n. Orl. 2:2, po penaltách 3:2 (1:1)

Hráno v sobotu 15.6. v 17.00