Po dvou domácích porážkách, když zvláště ta druhá s Čermnou byla dosti zbytečná, jsme chtěli zkusit získat nějaký bod v Lichkově. Jenže: chyběla nám snad půlka mančaftu! Sabota nemocen a navíc bude chybět kvůli práci v podstatě až do konce podzimu. Honzák distancován. Hůlka a Šroler zraněni. Franěk rovněž na antibiotikách. Bednařík měl souběžný zápas v hokeji. Ani trenér Černoch nebyl přítomen. Vždycky když se na začátku ročníku začne mluvit o tom, že máme hodně hráčů, během pár týdnů jich najednou máme málo. A tak tentokrát nezbylo než od začátku zápasu nasadit 15letého Filipa Brůnu, během zápasu se bát aby se někdo nezranil, navíc se vyrovnat s nepřesným soudcováním Bohouška Koláře. A přitom se snažit uhrát s domácími slušný výsledek, přičemž v Lichkově je půda pořádně horká. To se bohužel nepodařilo, k výsledkové krizi se přidalal ještě „personální“...... 

          Volný los před 2 týdny nám vůbec nesedl. Namísto doléčení bolístek a potrénování na základě vývoje sezony jsme ztratili rytmus, šťávu, schopnost dát gól v prvních minutách, naopak jsme se vrátili ke starým bolestem, zejména neproměňování šancí. Dobře rozehraný ročník se hned zvrtl, z dvou domácích zápasů jsme nezískali ani bod. A navíc, k rozrůstajícím se řadám zraněných (Šroler, Hůlka, Brůna) přibyl ještě vyloučený.   

            Dolní Čermná k nám přijela pouze se 4 body z pěti zápasů a měl to být soupeř k poražení. Jenže nebyl. ....... 

            Minulý víkend měli naší fotbalisté díky volnému losu volno. A zřejmě se to neukázalo jako výhoda. Zranění se nepovedla během 14 dnů vyléčit (Šroler, P. Fišer) nebo přibyla nová (Hůlka), ale co hůř – ztratilo se kouzlo začátku zápasů. V prvých 5 zápasech se nám totiž vždy podařilo skórovat v prvých minutách, tentokrát se totéž podařilo soupeři a my jsme už jen po celý zápas dotahovali. Navíc jsme se vrátili do stavu, kdy na 1 gól potřebujeme desítku šancí, takže se dá říci, že pauza nám neprospěla.

            Utkání soupeřů se stejným počtem bodů ze čtyř zápasů jsme zahájili dobře....

          V dalším zápase nás čekal soupeř, který měl před týdnem volno a předtím ve dvou zápasech nastřílel 8 gólů a zařadil se mezi favority soutěže. Však také ještě předloni hrál okresní přebor II. třídu. My jsme si naopak během týdne museli vysvětlit, jak je možné během posledních 8 minut zápasu s nepříliš silným soupeřem přijít dvěma góly o všechny body. V tabulce jsme byli sousedy, Heřmanice však měli o zápas méně. To vše mírně favorizovalo hosty z Českých Heřmanic. Tento klub u nás hrál poprvé a rozhodně nepřijel předem poražen, naopak.

            Příznivci kláštereckého sportu a soutěží si mohli v sobotu vybírat z bohaté nabídky. Mohli jít na motocros nebo na hasičský sport na našem hřišti nebo vyrazit do Helvíkovic na fotbal. Tam totiž zajíždělo naše mužstvo. A vyráželo s optimistickou náladou, předchozí zápasy jsme vyhrávali, včetně přípravného s Helvíkovicemi. Jenže možná toho optimismu bylo až moc a v závěru zápasu došlo k podvědomému podcení soupeře. Nevstoupíš totiž 2x do stejné řeky. Helvíkovice nyní hráli doma, jejich sestava doznala změn, my na jejich profesorský fotbal v podaní hráčů většinou nad 40 let moc neumíme hrát, jejich brankář Hrůša a záložník Schreiber z působení u nás naše hráče dobře znají. K zápasu tedy bylo třeba přistoupit se stejnou pokorou jako jindy.

          Ostrý start do nového ročníku soutěže na domácí půdě se Klášterci náramně vydařil. Ideální fotbalové počasí, až na zraněného D. Šrolera kompletní kádr s Kučírkem v obraně, hodně diváků, předvedená hra, výkon nováčků v mužstvu a samozřejmě konečný výsledek potěšili jak hráče tak fanoušky. Není se co divit, že oslava se protáhla dlouho do večera.

          Ale trochu podrobněji. Výsledky z přípravných zápasů i prvního mistráku před týdnem v Dlouhoňovicích naladily mančaft do dobré a bojovné nálady. Několik fotbalistů dokonce přijelo předčasně z trutnovského festivalu, aby byli k dispozici trenérovi. Bez problémů poprvé proběhlo i pořizování soupisek a zápisu ze zápasu elektronicky po internetu a zápas mohl začít přesně v 16.00.

S novou posilou Martinem Bílkem v základu jsme zahájili první zápas a celý nový ročník v Dlouhoňovicích. Jinak nám nikdo neubyl, nikdo není zraněn, chyběli jen Kučírek a Bednařík, i tak ale lavička byla poměrně silná. Atmosféru mistrovského zápasu jako náhradník sledoval i nadějný 15letý Filip Brůna. Domácí, podobně jako jindy v začátcích soutěží, vyrukovali s mnoha novými tvářemi v sestavě.

            Začátek zápasu nám vyšel náramně. Hned v 1. minutě byl faulován náš hráč a v čase 01,37 jsme už vedli 1:0 krásnou střelou z přímého kopu do šibenice z kopačky Patrika Fišera. Ve 4. minutě zkusili domácí kontrovat, ale zachránilo nás břevno. Další minuty moc šancí nepřinesly, až po 20. minutě začalo být rušno......

O třetím srpnovém víkendu již skoro tradičně začíná pro naše fotbalisty další soutěžní ročník v okresních fotbalových soutěžích.

Od posledního jarního zápasu utekli přesně 2 měsíce. Za tu dobu si hráči dali necelý měsíc na odpočinek a dovolené a od půli července se vrátili k tréninkům. Ty vedl trenér Michal Černoch, občas ho zastoupil Honza Bartoš. Účast na trénincích byla překvapivě velmi dobrá. Zkušené hráče doplnil 17letý Martin Bílek, který ukončil hostování v Žamberku, dále s mužstvem trénovali někteří dorostenci. Od začátku srpna pak přibyl 20letý Marek Samiec, u něhož ale teprve začal proces registrace. O celý rok bylo prodlouženo hostování Jindry Dostála z Boříkovic, když mateřský klub pozapomněl na zimní sliby a z přestupu zůstalo jen hostování.   

Před 4 týdny jsme jeli do Jehnědí s touhou pokračovat ve slušných výsledcích, jenže přivezli jsme si výprask 1:4. Proto tentokrát mělo jít o odvetu, navíc doma a v situaci, kdy každý bod v tabulce rozhoduje. Jenže horké počasí, doznívající únava z Jamrocku (Libore Pavlato, nemohl bys vymyslet termín až po soutěži?) a oslav narozenin jednoho z klíčových hráčů, to nebyla zrovna ideální kombinace. Přesto nutno říci, že se hrál vcelku pěkný fotbal, zejména v prvním poločase. Druhý už byl trochu slabší, přeci jen panující vedro se na výkonech hráčů muselo podepsat. A dále, že prohra je opět důsledkem neproměnění celé řady jasných šancí.

Rozlosování letošního ročníku znamenalo, že pouťová sobota v Klášterci byla bez fotbalu, naopak v neděli se hráči i další členové týmu těžko odtrhávali od houpaček  Nakonec se jakž takž sešli a odjeli na hřiště Dolního Třešňovce, kde se nám tradičně moc nedaří.  Ale vysoká výhra z minulého týdne nás navnadila, takže jsme chtěli zlepšený herní výkon i stře-leckou potenci  potvrdit.

Opak byl pravdou. Hned 1. minuta naznačila, kdo je domácí, když jejich vyloženou šanci náš gólman kryl. Nedařila se nám kombinace, balóny nám odskakovaly od nohy, domácí byli u všeho dřív a vůbec si nelámali hlavu s nějakou kombinací. Každý míč ihned letěl směrem k útočníkům a měli jsme co dělat jejich útoky zastavovat. Sice jsme měli v 6. minutě dva rohy, ale nic z toho. Naopak,......