ale je to už třetí zápas za sebou, kdy jsme s nimi naplno nebodovali (když počítám výsledky ze hry, ne kontumace). Možná jsou příliš citelné ztráty, když chybí např. Mitvalský, Bednařík nebo Koukol, dlouhodobě pak T. Bartoš, Hůlka a další. Jen brankář Mauler, ne ještě úplně zdravý, posílil naší lavičku. Možná jsme vypadli z tempa, když po smršti 5 zápasů za 15 dnů jsme teď měli dva týdny pauzu.  

Přitom první půle jarní odvety vypadala slibně. Hrálo se často na jednu branku – branku domácích, řídké výpady Dlouhoňovic řešila obrana nebo brankář Jireš vcelku s přehledem. Tedy: až na jeden problém, když se před koncem poločasu srazili Jireš s Fraňkem a Jarda po ráně do hlavy musel poté střídat. Hráli jsme slušný, kombinační fotbal a už ve čtvrtině zápasu jsme vedli 2:0 po brankách Honzy Bartoše a Pavla Saboty v 9. a 23. minutě. Navíc řadu šancí jsme, tak jako obvykle, neproměnili.

I v druhé půli se hrálo většinou na jednu branku, pohříchu na tu samou jako v poločase prvním. Možná se našim nechtělo hrát na té polovině, kde voněl kouř od klobás!? Jakoby nastoupilo jiné mužstvo. Nechalo domácím prostor, na útok myslelo jen výjimečně, snad jen uprostřed poločasu si vypracovalo pár šancí hlavně díky Míšovi Fišerovi. Proměnit se žádnou nepovedlo. Domácí naši nabídku využili. Nejdříve během 13 minut srovnali, pak nás nechali nadechnout a v poslední čtvrtině nás odrovnali dalšími 2 góly.

Nepochopitelným výkonem v druhém poločase jsme si nechali vzít šanci na důstojnější místo v tabulce. Leda snad, že bychom si formu a střelecký prach schovávali na další dva zápasy, kdy nás čekají nejlepší mužstva soutěže. A pak už nám bude zbývat polední zápas ročníku, o pouťové sobotě proti sousedovi v tabulce Libchavám B.