K třetímu zápasu okresního přeboru jsme zajížděli do Českých Heřmanic. Sem jsme na jaře pořádali autobusový zájezd, šlo tehdy o vedení v tabulce III. třídy. Tentokrát jsou obě mužstva nováčky v přeboru II. třídy. V této sezoně není možné hostování, ale pouze přestupy, a tak Heřmaničtí neměli k dispozici hned trojici hráčů z Cerekvice jako na jaře. Na podzim ještě nedali gól ze hry, v minulém kole dokonce dostali "čtyřku" od Jiskry Králíky. To vše nám dávalo naději, že si nějaký ten bod odvezeme.

         Jenže domácí si hned od první vteřiny vytvořili tlak v podobě tří po sobě jdoucích rohů. Ale nic z toho nevytěžili. Naopak, ......

                Nečekaně málo diváků se přišlo podívat na domácí premiéru kláštereckého mužstva v okresním přeboru. Ti, kteří dorazili, nemají čeho litovat. Viděli 6 gólů, relativně dobrý fotbal, naši převahu, pak 20minutový výpadek potrestaný vyrovnáním, zisk tří bodů a následnou  oslavu prvního vítězství po postupu. Ale popořadě.  

            Po dopoledních deštích a odpoledních přeháňkách se hráči obávali promáčeného hřiště. Většina vody však stihla do začátku zápasu vsáknout a stav terénu tedy nebyl limitujícím faktorem pro zahájení zápasu. Našim tentokrát z pracovních důvodů chyběla jen letní posila Petr Rous, který se dobře uvedl minulý týden v prvním zápase. A úvod zápasu podle toho vypadal,.... 

         Po necelých dvou měsících letní přestávky se fotbalisté vrátili na hřiště k mistrovským zápasům. Po přípravě, která letos začala dříve než jindy, s posilou z 1. FC Žamberk v podobě Petra Rouse, naši kluci nastoupili k historicky prvnímu utkání v OP ll. třídy. Škarohlíd sice připomene, že už jednou jsme nastupovali ve vyšší soutěži po přechozím postupu, a to když byly v okrese ještě 3 soutěže, zatímco teď už jsou jen dvě. Přesto však k tomuto utkání byl opět vypraven společný autobus s hráči i fanoušky. Po výsledcích v přípravě trenér věřil, že bychom nemuseli hrát až do posledního kola o udržení. I první mistrovský zápas tomu nasvědčoval. Jenže .......

Sotva jsme vstřebali závěr fotbalového jara a už jsme na začátku podzimu. A že jsme měli co vstřebávat. Naše umístění na třetím místě získané v posledním utkání po sečtení postupů a sestupů do a z vyšších soutěží a ukončení činnosti Boříkovic a Dlouhoňovic znamenalo, že jsme postoupili do okresního přeboru!

Máme se tedy na podzim na co těšit. Soupeři mají vesměs vyšší kvalitu. Uvítáme v Klášterci také soupeře nové (Sopotnice) nebo ty, s kterými jsme dlouhá léta nehráli (Rybník, Brandýs apod.). Víme, že soutěž má vyšší úroveň, proto si neklademe žádné vysoké cíle. Úspěchem bude se udržet a odehrát zápasy, které potěší jak hráče tak diváky.   

Naši hráči se na těžší soutěž těší......

Tak to máme za sebou! Posledním zápasem skončilo fotbalové jaro a celý ročník 2015/16. Hned na úvod můžeme konstatovat, že to byl na naše poměry ročník povedený a zařadí se mezi naše nejúspěšnější. Počtem vítězství, počtem gólů, vychytaných nul i diváckými návštěvami.

            Mraky se honily kolem hřiště už od poledne a tak rozhodčí začali zápas skoro o 5 minut dříve. Dobře udělali, liják po závěrečném hvizdu by zřejmě donutil k předčasnému ukončení zápasu.    

            Jako mnohokrát v tomto ročníku i tuto neděli měl trenér problém koho postavit. K dlouhodobým marodům Sabotovi a Bartošovi se během týdne přidali Honzák a Franěk, u obou je obava, jestli vůbec stihnou začátek podzimu. A tak už do základu nastoupil ......

Více než tři desítky našich fanoušků se vydalo na náš poslední zápas venku v končícím ročníku fotbalových soutěží. A rozhodně nelitovali. Viděli vyrovnaný rekord v počtu našich gólů venku, přičemž na vítězství 6:1 si vzpomněl jen chodící kronikář oddílu Michal Černoch kdysi dávno v Mladkově. Přitom v Třešňovci se nám nikdy moc nedařilo, většinou jsme si tam jezdili pro brankové příděly. To ale v zhruba posledních dvou letech neplatí.       

Po šťastném vítězství nad Kunvaldem bojová nálada v mužstvu stoupla a až na dlouhodobé marody Bartoše a Sabotu jsme k zápasu odjížděli kompletní. A začali jsme víc než dobře.

         Začátek června přináší teplé a medartovské počasí. A tak to vypadalo i během zápasu : začal podmračeně, před poločasem i sprchlo, ale na konci už bylo skoro jasno. Začátkem června se ale koná také Jamrock. A to je těžké dilema: podlehnout atmosféře festivalu anebo se svědomitě připravit na zápas? Navíc prestižní? Letos mužstvo přijalo taktiku přeložit trénink z pátku na čtvrtek a pak na Jamrocku unavit nejen sebe, ale především soupeře. Za tím účelem na JR vyrazila snad půlka mančaftu 

            Ovšem soupeř se unavit nedal. Měl na JR totiž pouhé dva zástupce....... 

           Po pouťovém vítězství nad Lichkovem si všichni přáli a doufali, že se naváže na vítěznou sérií, která začala právě na podzim výhrou nad dnešním soupeřem Albrechticemi. Jenže bohužel, nestalo se tak.

            Na jaře se nám venku nedaří, vyhráli jsme pouze začátkem dubna v Lukové. Forma nám někam odešla, na hřišti se víc trápíme než hrajeme, na gól potřebujeme opět mnoho šancí. Absence Bartoše a Saboty je zřejmě cítit víc než by se zdálo, v týdnu se mezi zraněné přidal i Honzák, který zazářil proti Lichkovu. Michalovi Fišerovi se v záloze střelecky daří méně než na podzim v útoku. Jediné, co nám jde na jaře dobře, .......

Po třech utkáních venku a jednom volném losu jsme se konečně dočkali zase zápasu doma. Bylo nádherné počasí, pouťová atmosféra, tradiční soupeř z blízkého okolí, a tak bylo překvapením pouhých 140 diváků. Potvrdilo se, že zápasy v sobotu diváky tolik netáhnou.   

            Naši všechny zápasy venku prohráli, prohráli i podzimní utkání s Lichkovem, a když navíc se k o berlích belhajícím Bartošovi a Sabotovi přidal ještě Bílek s penicilínem, vypadalo to, že s rolí favorita budeme mít velký problém. Ale nakonec jsme ji splnili a dočkali se po více než měsíci výhry.  

            Jakoby se opakoval podzim. Ani tehdy nám nesedl volný los a dobře rozehranou soutěž jsme si zkazili, když jsme tehdy prohráli zápasy s Libchavami (stejně jako před týdnem) a s Čermnou (stejně jako teď, ten dokonce stejným skóre). Rozdíl byl jen v tom, že jsme prohrávali doma. Nyní můžeme konstatovat, že ze tří zápasů za sebou venku, byť se silnými soupeři, jsme nezískali ani bod a myšlenky na postup se přesunuly do oblasti teorií. Naopak začali jsme tabulkou klesat dolů. Také proto, že Albrechticím se podařilo porazit Heřmanice a vyšvihly se na 3. místo.    

            Problém samozřejmě je oslabení mužstva..... 

          Podruhé za sebou venku, podruhé proti silnějšímu soupeři, podruhé v tomto ročníku proti rezervě Libchav, podruhé za sebou vyloučení a  podruhé prohra. Tak by se dalo ve zkratce charakterizovat nedělní utkání.  

            Týdenní pauza nám přinesla návrat Hůlky a Kučírka, na lavičku už se posadil Bříza, ale bohužel kvůli nataženým vazům je vyřazen do konce ročníku kapitán Honza Bartoš. Karty byly rozdány jasně: chceme-li uvažovat o postupu, musíme bodovat, zvlášť když v minulém kole, kdy jsme měli volno, Čermná zvítězila na Heřmanicemi.