K jednomu z rozhodujících bojů o záchranu nastupovali naši borci proti Albrechticím u Lanškrouna. Trenérovi se hlásilo 18 hráčů, chyběli jen Machy Rous, Roman Kalous a Tomáš Honzák, takže nám pomalu ani nestačili dresy. Hosté naopak dorazili jen s 3 náhradníky, přitom dvěma nejstarším hráčům bude letos 42 let.
Po minulém pouťovém zápase proti Kunvaldu, který jsme prohráli 1:4, nás čekal velmi silný soupeř ze Žamberka. Superoptimisté možná doufali v opakování překvapení z Brandýsa, předsedovi oddílu se dokonce zdálo o vítězství 4:1, leč realita byla jiná. Chtělo by se říci „krutá“, ale zdá se, že spíše odpovídá současnému stavu mužstva.
Lepší atmosféru derby s Kunvaldem a vlastně jakýkoliv zápas u nás snad ještě nemělo. Fanoušci a pořadatelé pomohli s osekáním okolí hřiště, nachystali silnější zvukovou aparaturu, připravili uzení klobás, ztrojnásobili zásoby v kiosku, hráčům pro nástup na hřiště oprášili oblíbený hit skupiny Škwor „Sraž nás na kolena“, a to vše bylo orámováno pouťovými atrakcemi vedle hřiště. Snad jen počasí nebylo ideální, oblačno, přeháňky a zima mají na svědomí, že přišlo „jen“ 200 diváků. V kabině ovšem panovala jiná atmosféra.
Po neočekávaném úspěchu v Brandýse se v optimistické náladě scházeli naši fotbalisté k dalšímu domácímu utkání. Optimismus ovšem poněkud ochladl při pohledu na řadu těch, kteří si z různých důvodů nemohli vzít dres – Rous, Michalička, Janeček, Honzák, Franěk. Máme sice početnou soupisku hráčů, ale co si budeme povídat, kvalita chybějících hráčů se nahrazuje těžko.
Los zavedl naše fotbalisty v tomto kole do Brandýsa n. Orl. Domácí v letošním ročníku prohráli pouze jednou, my naopak nepodáváme zrovna oslnivé výkony. A tak jen největší optimisté si vzpomněli, že se nám v Brandýse doposud vždycky dařilo a říkali si, že občas dojde i k překvapení. Hráči si řekli, že o nic nejde, že si jedou zahrát, spadla z nich svazující nervozita - a tuto neděli k překvapení opravdu došlo!
Tři dny po neděli, v které naše mužstvo během několik hodin před zápasem s Lukovou zkosily nemoci a zranění, mohla nastoupit většina hráčů, ve stavu marodů zůstali Mitvalský, Janeček, Jan Bartoš a R. Kalous. Na hřišti to bylo hned vidět, zejména v druhém poločase jsme předvedli docela slušný výkon a zaslouženě zvítězili. Však jsme to potřebovali jako sůl.
Velmi skleslá nálada panovala před začátkem utkání v kabině domácích. Nekoranec měl rodinné povinnosti, brankáře Hrušu skolila střevní chřipka, Mitvalského zablokovaná záda a Kučírek si tak nešťastně počínal při věšení brankové sítě, že skončil nejdříve v mdlo-bách a potom v nemocnici! Během 8 předzápasových hodin se rozpadla celá obrana! Aby to nebylo málo, připraven nebyl ani Janeček a k dalším 2 zraněním došlo během zápasu. Nutno dodat, že ani soupeř nebyl zřejmě v ideálních podmínkách, přijel bez jediného náhradníka.
V Klášterci začalo úderem 16. hodiny pršet, v Mistrovicích se začala ve stejnou dobu našim hráčům lepit smůla na kopačky. Jako hosté nastoupili k velmi důležitému zápasu na hřišti posledních Mistrovic a vzhledem k neutěšenému postavení v tabulce bylo třeba získat nějaké body. Bohužel, nepodařilo se. A tak teď bude v podstatě každé utkání spadat do kategorie „existenční“.
První jarní zápas na domácí půdě byl očekáván s napětím. Jednak jak bude vypadat hřiště, jednak jak se mužstvo vzpamatuje po vysoké prohře v Kerharticích. Na obě otázky padla v neděli pozitivní odpověď. Navíc předpověď počasí nevyšla, bylo hezké počasí a diváků přišlo víc než se čekalo.
Tak jsme se konečně dočkali! Konečně, skoro v půli dubna, začala soutěž ve fotbale. Jenže: naše hřiště bylo ještě v půli týdně ze 2/3 pod sněhem, a tak naši hráči se až v pátek dostali na hřiště, lépe řečeno do jeho čtvrtiny, kde si 45 minut zkoušeli střelbu na přenosnou branku, a to byl jejich jediný letošní pobyt na hřišti před prvním mistrákem. A podle toho to také dopadlo. Navíc chyběli Roman Kalous a Hůlka, naopak snad po 1,5 roce byl připraven Tomáš Bartoš.
Přestože je 5. dubna, venku ještě leží sníh, doma dochází dřevo a uhlí, stále můžeme lyžovat, hrát hokej atd., a málem bychom zapomněli, že už má také začít fotbalové jaro. Ano, pohled za okny tomu nenapovídá, na hřišti leží souvislá nejméně 15 cm vrstva sněhu, ale teď, v neděli 7. dubna, jsme podle rozpisu měli hrát na našem hřišti první jarní zápas – proti Lichkovu.
OFS však vzhledem k počasí celé kolo odložil na jiný, zatím neurčený termín. Můžeme tedy přinést aspoň pár informací o tom, jak proběhla zimní příprava našeho mužstva.
| File | Description | File size |
|---|---|---|
 Termíny jaro 2013 | 33 kB |
V krásné podzimní neděli nás čekal poslední zápas letošního kalendářního roku. Šlo o to, zda se nám podaří po 6 porážkách konečně získat plný počet bodů a přezimovat na lepším než posledním místě tabulky. A hned zkraje můžeme konstatovat, že se to povedlo.