Klášterec nad Orlicí 34, Klášterec nad Orlicí, 561 82, IČO: 61234699, č.ú.: 123127888 / 0300

HISTORIE FOTBALOVÉHO KLUBU TJ SOKOL KLÁŠTEREC NAD ORLICÍ

logo fotbal

Nejbližší akce FOTBAL

Žádné události

POČÁTKY KLÁŠTERECKÉHO FOTBALU

Oficiální historie fotbalu v Klášterci se datuje od roku 2002. Ale fotbal se hrál dávno předtím. Tak např. v 60. letech vzniklo regulérní hřiště „Na cvičáku“ (kopec mezi Drahami a Potoky), kde se hráli velké mače s Mistrovicemi, Kunvaldem, Petrovicemi, Pastvinami a osazenstvem táborů na “Horním konci“. Hráli tu např. divizní hráč Procházka,„Kouzelník míče“ Pepa Kodytek-Horníček, “Technik“ Mirek Mlynář-Antonín, “Zlý muž“ Pepa Mlynář-Minda, kteří vesměs soutěžně hráli za Mistrovice, a další. Zajímavé je, že na tomhle kopci daleko za vesnicí si vybudovali také doskočiště na skok do dálky a o tyči, hrál se tu i volejbal. V 70. letech chlapi z JZD hrávali o polední pauze na hřišti u řeky, kde se střídali z kluky ze školy, v dobách pobytu sovětského vojska hráli místní borci se Sověty mezinárodní utkání na škvárovém hřišti u kasáren (dnes je tam motokrosová dráha). Často se hrávala utkání svobodní - ženatí, někdy Klášterec - Vamberecká jatka nebo Klášterec - Bartošovice. Vyrostli tu další borci, kteří své umění předváděli v okolních klubech, např. za Žamberk a Kunvald bratři Fišerové a Jirka Rous, krajský přebor za Letohrad Dušan Vlk a další.

Myšlenka založit v Klášterci oficiální fotbalový oddíl také není nová, ale několikrát zůstalo jen u pokusů. Nejspíš proto, že v Klášterci se závodně provozovali jiné sporty, zejména lyžování ( v 60. letech odjížděli o víkendu z Klášterce na závody až dva autobusy lyžařů, v jednom běžci, v druhém sjezdaři), ale také volejbal, stolní tenis (již zmínění Kodytek, M. Mlynář), motorismus a další. Asi nejdál byl počátkem 90. let Zdeněk Fišer, ale nakonec ani on neuspěl, když nenalezl dostatek pochopení na některých místech.

Prapůvod úspěšné snahy fotbal v Klášterci rozhýbat lze vystopovat paradoxně v Č. Petrovicích. Tady v roce 1999 založil v té době místní hostinský Michal Stůj pouťový turnaj v malé kopané hraný začátkem července. V r. 2001 za tři družstva ze šesti zúčastněných nastoupili klášteráci, za čtvrté petrováci. A protože fotbal byl hezký, diváků a piva dost, mluvilo se po turnaji hlavně o tom, že když je u nás tolik fotbalistů, je potřeba s tím něco dělat. I sešel se v srpnu první „přípravný výbor“. U ohýnku u nové bytovky kolovala láhev fernetu mezi Michalem Milerem, Jindrou Kalousem, Standou Divíškem a Pavlem Brůnou a ti rozhodli, že od podzimu začnou tréninky starších žáků, příprava hřiště, koupí se první míče atd. Jako pak ještě několikrát šel vývoj rychleji než bylo plánováno - trénovat začali starší žáci, ale hned od jara 2002 i mladší žáci. Jako trenéři se jim věnovali M. Miler, S. Divíšek, mladším M. Černoch a J. Rous

Když pak na jaře 2002 proběhly první brigády na hřišti, zaregistrovali jsme se na Okresním fotbalovém svazu a podali přihlášku do okresní soutěže mladších žáků, byl nejvyšší čas svolat ustavující schůzi Fotbalového oddílu v Klášterci nad Orlicí.

Tato schůze se konala se 24. 7. 2002 v sokolovně za účasti 21 mladíků. Bylo zde mj. rozhodnuto, že budeme oddílem TJ Sokol Klášterec n. O. a byl zvolen první výbor ve složení:

- Michal Miler - předseda
- Tomáš Vágner - jednatel
- Václav Fišer - správce hřiště
- Michal Černoch - člen
- Stanislav Divíšek - člen
- Josef Koukol - člen
- Josef Rous - člen

Schůzí tohoto výboru se většinou účastnil i Jindra Kalous jakožto starosta Sokola. Toto složení fungovalo asi rok, pak odstoupil T. Vágner. Místo něj se funkce jednatele, sponzora, organizátora a později i trenéra mužů ujal Michal Stůj.

Co následovalo? Zintensivnila se jednání kolem připravy stavby hřiště (viz samostatná kapitola). Mladší žáci zahájili okresní soutěž v minifotbale, když turnaje pořádané naším oddílem se odehráli na půjčeném hřišti v Kunvaldě. Památný je datum 1. září 2002,kdy v oficiální soutěži pořádané Fotbalovým svazem nastoupilo poprvé družstvo Klášterce. Na podzim z 12 zápasů 3x zvítězili a 2 remizovali, na jaře už se jim tolik nedařilo a vybojovali jen 8 bodů, které stačily na 18. místo v okrese. 1. března 2003 se uskutečnila I. fotbalová zábava s výbornou módní přehlídkou sportovního a spodního prádla a plavek provedenou modelkami a „modely“ z Klášterce a okolí. A v březnu 2003, ještě na sněhu, se konal první trénink mužů ! Jako první trenér se představil Štefan Frank z Líšnice, v té době aktivní hráč Helvíkovic a veteránů Žamberka a navíc starosta Sokola Líšnice. U funkce vydržel 1,5 sezóny, poté přijal nabídku trénovat krajskou soutěž dorostenců v Žamberku. Následovala série přípravných zápasů, zpočátku s výsledky nevalnými, ale stále se zlepšující hrou. Vyvrcholením všech snah pak byla sobota 9. 8. 2003, kdy v 16.03 hodin bylo zahájeno fotbalové utkání, na které čekalo několik generací kláštereckých fotbalistů. Hráči v dresech FO Sokola Klášterec nad Orlicí, pravda - pro tuto sezónu hrající pod krycím názvem AFK Kunvald B, nastoupili proti Němčicím B k prvnímu mistrovskému utkání mužů v historií Klášterce!
Sestavit první klášterecké mužstvo nebylo jednoduché. Filosofií od začátku bylo, že mančaft bude postaven na místních hráčích, na místním patriotismu, to je na klucích z Klášterce, Petrovic a Pastvin. Když však nebyl fotbal v Klášterci, zkoušela ho značná část klášteráků jinde. Hlavně v Kunvaldě (Z. Fišer, K. Doleček, Martin Černoch, M. Šroler), v Žamberku (jako žáci R. Kalous, K. Mitvalský, dorostenci Koukol a P. Fišer), Mladkově (T. Janeček), v Rokytnici v O.h. (D. Šroler, Michal Černoch), v Řetové (M. Miler). Proto naše mužstvo začalo jako úplný nováček, když z počátku bylo složeno převážně z hráčů bez jakýchkoliv předchozích zkušeností. Postupně se toto družstvo doplňuje o klášteráky hrající nebo registrované jinde, v rámci dobrých vztahů jsou vyjímkou pouze aktivní hráči v Kunvaldě. Tady patří dík Michalu Milerovi, který věnoval mnoho času právě registraci resp. přeregistraci všech hráčů, v prvním roce ještě navíc ztíženou vystupováním pod hlavičkou “Kunvald B“.

 

JAK SE BUDOVALO HŘIŠTĚ

Zásadní problém rozjetí fotbalu v Klášterci bylo hřiště. Asi před 30 lety vznikla na místě dnešního hřiště díky hasičům a MNV plocha sloužící jako fotbalové hřiště i místo pro další akce (hasičské soutěže, dožínky, obecní slavnosti, školní tělovýchova). V roce 2000 bylo poničeno povodní, ale bylo rozhodnuto o obnově opět zde, protože jinde v Klášterci kus rovné plochy není. Pouze se uvažovalo o ploše sloužící nyní jako depo u motocrossového závodiště, která je rovná, dostatečně velká a bylo možné využít volnou budovu. Ale je za vesnicí, na kopci a musela by se pozměnit trať. Abychom splnili dosti náročná pravidla, museli jsme srovnat terén, navézt hlínu, osít a hnojit, zavlažovat a sekat trávník, předělat branky v rozměrech i podobě, vybudovat ochrannou síť podél řeky, zábradlí podél hřiště, zhotovit střídačky, lavičky pro diváky a mnoho dalšího. To vše zvládli vlastní prací a za vlastní prostředky nebo za pomocí sponzorů členové Sokola a fotbalového oddílu. Nejdůležitější však bylo postavit zázemí pro hráče i návštěvníky, tedy šatny, sprchy, WC, sklad vybavení a občerstvení.

- vývoj projektu

Od začátku byla představa, že nová stavba by měla mít širší využití. Proto už v březnu 2002 se na obecním úřadě sešli fotbalisté, hasiči, motoristé a kulturní komise, aby se dohodli na stavbě využitelné pro akce pořádané za školou. Podle prvního návrhu měla být stavba využívána také jako cykloturistické centrum s ubytováním a jako informační středisko. Celkové náklady by však vysoce překročily 4 mil. Kč a přestože 50% mohlo být financováno dotací z programů EU Phare, byl tento návrh nakonec odmítnut. Přispělo k tomu i rozhodnutí hasičů, že budou nadále využívat svou dřevěnou stavbu v nezměněné podobě. Poté se uvažovalo o přestavbě nikdy nevyužívaného sociálního zařízení za bazénem u školky. Vzhledem k lepšímu uspořádání v terénu pak vznikl projekt na dvě akce - stavba kabin a přestavba sociálního zařízení za bazénem na veřejná WC (pro diváky). Do hry však vstoupilo Povodí Labe, které je v těchto místech majitelem 32 m2 pozemků, z toho 28 m2 je právě pod sociálkami u školky. Jako majitel pozemku nesouhlasilo Povodí s jakoukoliv stavební akcí, ale bylo ochotno pozemek Obci prodat. Díky tomuto zvláštnímu postoji vznikl projekt stavby v současné podobě. WC pro veřejnost je menší, ale snad bude postačovat pro konání běžných akcí. Sociálky u školky budou po prodeji pozemku využívány jako sklad materiálu a vybavení. Projekt se také třikrát upravoval dle požadavků hygieny. To v souhrnu znamenalo zpoždění s přípravou stavby, které se muselo dohnat během vlastní stavby. A proto patří velké díky pracovníkům dodavatelské firmy ŽIVA, a.s., stavbyvedoucímu ing. Fiedlerovi a všem jejich poddodavatelům - řemeslnickým firmám. Za pět týdnů se podařilo vybudovat prvotřídně provedené dílo v hodnotě 1.750.000 tis. Kč !
Vedle dokončení stavby kabin byla 6.8.2004 korunovaná také práce Sokola, když úspěšně proběhlo schválení hřiště komisařem STK OFS Ústí nad Orlicí p. Valentou. Ten bez závad zkolaudoval hřiště a zázemí pro způsobilost k hraní zápasů vypsaných ČMFS. Nešlo o formální záležitost, kontrola všech rozměrů a náležitostí trvala skoro 3 hodiny. Tím bylo završeno úsilí o vytvoření podmínek pro existenci fotbalu v Klášterci. Nyní věříme, že prostředky, které Obec a Sokol do areálu vložily, se zúročí ve sportovních výsledcích, i v tom, že zejména mládež bude mít další motivaci pro využití volného času.


http://sokolklasterec.unas.cz/picture/zazemi/01s.jpg http://sokolklasterec.unas.cz/picture/zazemi/02s.jpg http://sokolklasterec.unas.cz/picture/zazemi/03s.jpg http://sokolklasterec.unas.cz/picture/zazemi/04s.jpg http://sokolklasterec.unas.cz/picture/zazemi/05s.jpg

 

 

 

- nejen fotbal

Považujeme za důležité, že nejde o stavbu jen pro pár fotbalistů. Na fotbale se schází také diváci a každé utkání se tak stává společenskou událostí a zpestřením obecního života. Dále počítáme, že stavbu využijí motoristé při motoskijöringu, uvažuje se o závodě v lyžařském sprintu. Bude k dispozici pro další sportovní a kulturní akce. Je tedy logické, že investorem takové akce byla Obec Klášterec nad Orlicí. Ale není to samozřejmé, a proto patří panu starostovi Zd. Burešovi a dalším zastupitelům velké díky. Dík za uvolněné peníze z obecního rozpočtu a dík i za odvahu tuto investici obhájit.