Klášterec nad Orlicí 34, Klášterec nad Orlicí, 561 82, IČO: 61234699, č.ú.: 123127888 / 0300

Historie Tělocvičné jednoty Sokol Klášterec nad Orlicí

logo sokol

Nejbližší plánované akce

Tělocvičná jednota Sokol Klášterec nad Orlicí byla založena 26. května 1909.

Vzorem byly jednoty a cvičení v okolních obcích. Prvých 36 členů začalo cvičit v sále hostince U Holendů. Už za rok předvedli první veřejné vystoupení v Klášterci, později v Jablonném n. Orl., Rychnově n. Kněžnou a dokonce v Hradci Králové. Brzy byla zahájena i sportovní činnost, už v prosinci 1911 byl založen lyžařský oddíl a v r. 1912 pořádány první závody. Slibný začátek však přerušila válka. Vyměnit dres za mundúr muselo 20 členů. Po obnovení cvičení v r. 1919 začali členové uskutečňovat sen o své sokolovně. Již tehdy se to neobešlo bez pomoci obce, a to bezúplatným věnováním Husova domu (pozdější mlékárny, dnes sídlo Živy, a.s.), který pak Sokol mohl prodat mlékařskému družstvu a výtěžek použít na stavbu sokolovny. Stavět se začalo 21. dubna 1926 a již v říjnu 1927 byla pořádána první akademie a posvícenská zábava. Ovšem financování bylo složité. Pomoc se sháněla všude, a jak už to bývá, nejspíše ji najdete na konci své ruky. Členové i mnoho dalších klášteráků a příznivců se skládali po stokorunách, pořádalo se mnoho akcí pro výdělek, v roce 1934 dokonce bylo založeno „župní družstvo pro záchranu sokolovny v Klášterci“. Dluhy byly splaceny až v 50. letech, tedy skoro 30 let po postavení! Ani lyžaři nezaháleli. V letech 1923 – 32 se konaly pravidelné závody v běhu a ve skocích na lyžích, později i ve slalomu. Zlatá éra přišla v 60. letech. To o víkendu vyjížděli z Klášterce dva autobusy. Jeden vezl na závody lyžaře – běžce, druhý sjezdaře. Naši borci úspěšně bojovali i na mistrovstvích republiky. Dodnes se pořádá v té době založený běžecký závod „Údolím Orlice“. Velmi početná byla účast na hromadných cvičeních. Vrcholila účastí na všesokolských sletech v pohnutých letech 1938 a 1948, pak na spartakiádách 1955, 1975 a 1980.

Od druhé obnovy činnosti přerušené další světovou válkou až do současnosti byla a je činnost kláštereckého Sokola bohatá. Členové se kromě tělocvičné činnosti a lyžování čím dál víc věnovali dalším sportům: Rekreačně a v některých obdobích i závodně se hrál volejbal, stolní tenis, nohejbal a další. V poslední době má hodně příznivců florbal, klasičtí lyžaři se věnují triatlonům, cyklistice a přespolním běhům.
Nejpočetnějším oddílem je aerobic žen a dívek, nejaktivnějším pak oddíl fotbalový vzniklý teprve roku 2002.
K Sokolu patří sokolovna. Její provozování, údržba a modernizace je významnou činností jednoty. Málokdo ví, kolik práce a času členové Sokola sokolovně obětují, kolik peněz musí k jejímu fungování zajistit. Ale každý ví, kam má jít cvičit, tancovat, do divadla nebo na koncert, na schůzi. Pořádají se tu výstavy, trhy, ba i svatby, přespí tu i 100 turistů. Škoda, že doba již nepřeje malým vesnickým kinům. K Sokolu patřilo a zase patří také divadlo. Klášterecký ochotnický soubor Ledříček má historií delší než sám Sokol. Střídavě fungoval samostatně, za první republiky jako součast druhé tělocvičné jednoty v obci ORLA, později pod Sokolem, občas byla činnost přerušena. V posledních 15 letech soubor každý rok připravuje novou premiéru.
Sokolové jsou zdatní pořadatelé. V posledních letech pořádají pro místní i přespolní 4 až 5 závodů, 25 fotbalových zápasů, volejbalový turnaj, 3 zábavy, několik divadelních představení a další akce pro děti i dospělé, to vše za jeden rok. Doba jde rychle kupředu, mění se zájmy členů a vůbec vesnických sportovců, stoupají požadavky na atraktivitu, kvalitu, bezpečnost, pohodlí. Proto i sokolové přemýšlí co dál. Mimo jiné stojí před podobným úkolem jako jejich předchůdci ve 20. letech – kde sportovat, kde provozovat kulturu. Sokolovna stojí již více než 80. let. Je pořád krásná a důstojná, ale vady na krásne se schovat nedají a omlazení by neuškodilo. Proto se ve spolupráci s obcí připravuje rekonstrukce a rozšíření sokolovny tak, aby se v ní daly provozovat v současné době populární sporty (tenis, volejbal, florbal, atd.) i
kulturní akce na úrovni 21. století.
Výzev před námi stojí samozřejmě víc. Jak a čím zaujmout mládež, jak zajistit financování, ale třeba také jak vyhovět všem úředním a jiným překážkám. Jinak řečeno, jak naší činnost provozovat na obyčejné vesnici na profesionální úrovni. A nezapomenout při tom, že to vše děláme pro radost. Pro radost z pohybu, pro adrenalin ze soutěžení, pro potěšení duševní. Přejme si, aby Tyršovo heslo „v zdravém těle zdravý duch“ i nadále nezůstalo jen heslem, ale praktickým obsahem bohaté činnosti Sokola. Aby sokolové, sportovci, divadelníci i příznivci našli v Sokole náplň svých zájmů, ostatní pak alespoň občasné potěšení, bez přerušování válkami, politickými převraty, finančními krizemi, přírodními katastrofami. Mnoho zdaru do dalších 100 let !
 

Jindřich Kalous Starosta TJ. Sokol