V uplakaném dušičkovém počasí se jen nejvěrnější fandové přišli podívat, zda se alespoň v posledním zápase letošního roku podaří našim borcům naplno zabodovat v nepovedeném podzimu. Nešlo o nic jiného než udržet kontakt s ostatními mužstvy v jarním boji o záchranu. Zápas byl přeložen na sobotu, aby nerušil nedělní dušičkovou hudební slavnost na blízkém hřbitově, ale nikdo nemohl tušit, že bude rušit pohřeb. V této souvislosti malý ohňostroj po závěrečném hvizdu nepřišel zrovna ve vhodný okamžik. Zápas v sobotu přináší zpravidla problém: kromě zranění chybí hráči také kvůli práci. I tentokrát - Hůlka ve směně, Koukol dorazil z práce na posledních 30 minut. Stejně tak rozhodčí – byl delegován jen jeden, jako pomezní nastoupili amatéři (díky, Martine). A diváků příjde v sobotu také méně.   

            Na rozdíl od většiny jiných zápasů jsme nezačali dobře. Možná za to mohl....

           V sobotu v pravé poledne jsme odjeli společně s našimi fanoušky autobusem na horkou půdu do Srubů  (aktuálně 2 místo v tabulce). Protože pouze my a Sruby jsou tím pravým Sokolem pod Českou obcí sokolskou, pak by se mohlo říct, že jsme jeli odehrát okresní sokolský přebor J. Hráčů bylo v autobuse méně než diváků, na soupisce jsme měli opět jen 3 náhradníky. Po absenci nastoupil Vojta Rous, jenže pro zranění chyběl Sabota, Brůna, nebyl ani Tomáš Honzák.  

            V prvním poločase měli domácí mírnou převahu a do šancí se dostával hlavně kanonýr Myšák. Ale Honza Bartoš v brance nás držel skvělými zákroky ve hře. Naopak v poslední minutě prvního poločasu jsme mohli udeřit, to když Egon Záleský krásně uvolnil Vojtu Rouse, který postupoval sám na domácí branku, ale .....

          Utkání s Mistrovicemi bylo pro nás velmi důležité, šlo v něm o zachování kontaktu s ostatními družstvy v tabulce. Jenže opět do naší sestavy zasáhla zranění, zejména Pavel Sabota velmi chyběl (a bude chybět až do konce podzimu). Chyběl i Vojta Rous, v pořádku nebyl ani náš třetí brankář Honza Bartoš, proto se do kabiny vrátil a dres si navlékl Machy Rous. Připraven, ikdyž v podstatě bez tréninku, už byl Bříza, v dresu byl i Tomáš Honzák, takže jsme po dlouhé době měli 16 hráčů. Soupeř je na tom podobně, na soupisce 4 chlapi nad 40, kapitán 52 roků. Kde je vesnická fotbalová mládež?

            Jako obvykle jsme začali dobře. Máme tlak a vytváříme si šance, z jedné jsme už ve  3. minutě úspěšní. To Kučírek zahrál přímý kop ze středu hřiště do vápna a Petr Rous hlavič-kou – 1 : 0. Mírnou převahu máme i nadále, ale další gól.... 

            V neděli odpoledne za krásného slunečného počasí jsme zajížděli na hřiště Sopotnice bez dvou hráčů základní sestavy Ondry Kučírka a nemocného Martina Bílka. Místo Ondry se postavil na místo stopera Jakub Hůlka a do útoku David Koukol. Na lávce nám po vystřídání dvou hráčů už nikdo nezbyl. Jak to už bývá, začátek nám vyšel, měli jsme častěji míč na kopačkách. Ale postupem času se osmělili i domácí a v 33. minutě se dostali do vedení z přímého kopu z 18 metrů. Tomu ovšem předcházela šance Patrika Fišera, který byl sám na velkém vápně, bohužel jeho slabou střelu brankář chytil. Z rozehry šli domácí do rychlého protiútoku, jehož vyústěním byl faul, který viděl asi jen pan rozhodčí Lebeda, již zmíněný přímý kop – 1 : 0 pro .....

          V sobotu pršelo jen se lilo, v předchozích dnech počasí podobné. Ovšem první říjnová neděle, den konání Běhu údolím Orlice, jako skoro vždy, bez deště, bezvětří a postupně i sluníčko. Dokonce i trať stačila vyschnout na přijatelnou úroveň, a tak v 10.00 mohl startér, reprezentant ČR v biatlonu Michal Šlezingr, vyslat na trať 31. ročníku Běhu údolím Orlice první závodnice. A pak další a další, až celkový počet startujících dosáhl čísla 242. Včetně 22 minilidiček ve věku 2 – 5 let na jejich trati mezi dvěma fotbalovými brankami.

            I letos jsme 2,5 hodiny sledovali hodnotné sportovní výkony v kategoriích předžáků až po muže nad 60 let, na tratích od 400 po 9.000 metrů. Dramatický byl závěr nejmladších žáků I., kdy se první tři vešli do 2 vteřin, o kousíček vyhrála i Gajdošová z Jeseníku v mladších žákyních, dramatické byly také boje o druhé místo např. v nejmladších žákyních I. nebo mladších žácích. Naopak v některých kategoriích se vítězilo s velkým náskokem, např. v dorostenkách o více než 2 minuty nebo v ženách o více než 3,5 minuty. Zde vyhrála ještě juniorka Anna Strouhalová z Fenix Jeseník, která závodí v krosech i na kole, a to nejen v ČR, ale i v zahraničí a jistě o ní ještě hodně uslyšíme. Zajímavý je pohled na výsledky klubů. Už nejde jen o souboj Letohradu a Č. Třebové jako před několika lety, ale největším sběratelem vítězství v jednotlivých kategoriích se letos stal Fenix ski team Jeseník a  sedmkrát slavily jiné kluby než tyto tři. Neztratil se ani Sokol Klášterec, který díky Matěji Vašinovi, Jirkovi Kristejnovi, Frantovi Hebrovi a Aniččce Poslušné mohl slavit „bednu“ hned 4x!!! To už jsme dlouho nezažili.

            Závěrem chci poděkovat závodníkům za účast a předvedené výkony, pořadatelům za přístup k průběhu závodu bez jediné vážnější komplikace a všem, kdož přispěli k bohaté nabídce občerstvení závodníků i ostatních, diváků, doprovodu, rodičů apod. Zvláště pak děkují ti, kteří si na hřišti počkali na odpolední vítězství našich fotbalistů 5:1.

            Fotografie ze závodu najdeš na http://iscarex.cz/pohar/123/fotogalerie.

          Klášterecký sportovní areálek žil tuto neděli už od 8 hodin ráno, kdy se začali scházet první z celkových 240 závodníků Běhu údolím Orlice. Na výkon své dcery se přijel podívat a první závod odstartoval biatlonový reprezentant Michal Šlezingr. A hned po skončení přespoláku se začalo připravovat hřiště k utkání našeho fotbalového mančaftu. Mnoho času nebylo, fotbal od tohoto víkendu začíná dříve, tentokrát už v 15.30.

            Po předchozím debaklu v Jehnědí a pouhopouhých 2 bodech z osmi utkání byl úkol pro tento zápas jasný: musí se to zlomit anebo je s námi ámen. Trenér s asistentem zkusili překopat rozestavení, v kabině se sešlo 15 fotbalistů, to je na podzim skoro nejvíc, a počasí bylo krásné…. Jen Dan Šroler si z minulého zápasu odnesl pochroumaná záda, jinak jsme byli skoro kompletní, když nepočítám chronicky chybějící mladíky.

            Celkem tradičně jsme začali dobře. Už ve 2. min. jsme byli u soupeřovy brány a brankář Albrechtic vytáhl Brůnův „nepovedený“ centr na břevno!....