Víkend plný sportu byl tento víkend v Klášterci. V sobotu uspořádali motoristé pěkný vytrvalostní závod hobbíků, v neděli dopoledne proběhly závody v přespolním běhu, dokonce s dvěma medailemi pro Sokol Klášterec, a odpoledne uzavíral fotbal s béčkem sousedního Žamberka. Pro někoho toho bylo asi až moc, soudě podle jejich „společenské únavy“ koncem zápasu.

Od časného rána vytrvale pršelo a hřiště podle toho vypadalo. Místy louže, kluzký trávník, bláto před brankami. S těmito podmínkami se daleko lépe vyrovnali hosté ze Žamberka, kteří nastoupili se sedmi mladíky pod 21 let, s třemi hráči z áčka a s klášterákem Petrem Rousem a Jirkou Trejtnarem, který v žákovském věku hrál v Klášterci. Naopak nám chyběli opět 4 hráči z možné základní sestavy (Hůlka, Janeček, R. Kalous, Nekoranec).

V 1. poločase byli sousedi lepší, naopak naši hráli pod svou úroveň. První gól jsme dostali už v 12. minutě, i po něm Žamberk tlačil, naše šance byli sporadické a když už, tak jsme zpravidla pálili mimo branku.

Do druhého poločasu poslal trenér Černoch dva nové hráče, přičemž Honzák měl v nohou dopolední přespolák. Na obraz hry to mělo dobrý vliv, hrál se mnohem vyrovnanější zápas a po proměněné penaltě Patrikem Fišerem někteří začali věřit v remízu. Jenže ani vyložené šance jsme nedali, naopak po neproměněné tutovce Michala Fišera se při protiútoku „podařil“ faul ve vápně Křenovi a úspěšná penalta v 87. definitivně rozhodla.

Není lehké sednout k psaní referátu z dnešního zápasu. Čtvrtá prohra za sebou, skoré 4:12, pouhý jeden gól ve skóre od pádu na dno tabulky. Příčin je více, utkání se silnými soupeři, značná marodka, ale také nemohoucnost v proměňování šancí a pocit některých mladších hráčů že nejlepší přípravou na zápas je pobyt v restauraci do časných ranních hodin. Naštěstí opravdu jen několika, ovšem při počtu našich zraněných jdou na hřiště i ti a je to tam znát. Problém je, že hazardujeme jak s účastí ve III. třídě tak i s důvěrou diváků.

Věřme, že na poslední dva zápasy se všichni hráči připraví tak, abychom získali aspoň tolik podzimních bodů jako loni, to je 12. S kým jiným už bychom chtěli bodovat než s příštími soupeři Albrechticemi a za dva týdny doma s Rudolticemi.