K předposlednímu letošnímu zápasu jsme zajížděli do Rudoltic. Tady se nám tradičně nedaří, nepamatuji, že bychom tu někdy získali aspoň bod. Tentokrát jich máme celkově dost málo a postavení obou mužstev v tabulce bylo vyrovnané, proto jsme doufali, že se alespoň o bodík popereme. Jenže: hrálo se v sobotu, což vždy několik hráčů vede k omluvě z pracovních či jiných povinnosti (tentokrát Rous, Honzák), pořád máme hráče na marodce (oba Bartošové, Hůlka), někteří nastoupili po delší absenci (Kučírek). Navíc si několik mladších hráčů opět nedokázalo odříct před zápasem noční zábavu. Zřejmě se domnívají, že to je ten správný přístup k odpovědnosti vůči družstvu i k životosprávě. Tím víc je škoda pokračující absence Janečka.

Na hřišti důsledky shora uvedeného byly samozřejmě vidět. Nelze říci, že by se naši nesnažili, nechtěli uhrát slušný výsledek. Ale někdy chybí souhra, někdy chybí víc fyzičky, někdy neposlouchají nohy. Tentokrát často neposlouchal ani míč, který si na hrbolatém trávníku plném drnů odskakoval kam chtěl. Bohužel někdy chybělo i trochu odpovědnosti, např. útočníci nebrání, zbytečná žlutá za chybějící chránič apod.

V 1. poločase se našim dařilo odehrát většinu času na půli domácího celku. Tlačili se dopředu, dostávali se do vápna, stříleli i z dálky, ale vyložených šancí si vytvořili jen pár. Několikrát zradil právě nečekaný odskok míče při přihrávce po zemi nebo při vedení míče. Naopak domácí jakoby nikam nespěchali a pak dvakrát udeřili z rychlých brejků, kdy se jim už u půlící čáry podařilo přečíslit naši obranu a pak nedat šanci našemu brankáři.

Druhý poločas byl podobný, snad jen s tím rozdílem, že naše územní převaha už nebyla příliš vidět, šance byly vyloženější, ale chybělo aspoň trochu štěstí a branku se nám dát nepodařilo. Domácí byli také skromnější a přidali už jen jeden gól, když příležitostí měli také dost.

Co dodat? V neděli 23.10. už v 15.30 nás čeká poslední zápas, ve kterém hrajeme doma s Helvíkovicemi. Případný úspěch bude znamenat stejný počet bodů jako po minulém podzimu, neúspěch pak dosti neklidné spaní přes zimní přestávku. Věřme tedy, že hráči se na závěrečný zápas patřičně připraví, najdou dost sil a potěší nakonec jak sebe tak i trenéra, realizační tým i fanoušky. Zasloužili by si to všichni.