Poslední podzimní zápas venku nás čekal venku, a to s Albrechticemi Jejich 7. místo v tabulce napovídalo, že chceme-li podzim důstojně ukončit, je na to vhodná příležitost. Jenže: V pátek na treninku se sešlo 11 lidí a k zápasu odjížděl každý, kdo měl zdravé nohy. K marodům Hůlkovi, Janečkovi a Nekorancovi přibyl ještě Mitvalský, v pořádku není ani Rous, a kromě nich chyběl díky pracovním povinnostem Křen, z rodinných důvodů opět Roman Kalous a ještě Bříza. Když připočtu dlouhodobě chybějícího Šrolera a Tomáše Bartoše, chybí nám půlka mančaftu. Trenér by měl asi vyhlásit konkurs na léčitele kolen a vůbec celých noh.

Víkend plný sportu byl tento víkend v Klášterci. V sobotu uspořádali motoristé pěkný vytrvalostní závod hobbíků, v neděli dopoledne proběhly závody v přespolním běhu, dokonce s dvěma medailemi pro Sokol Klášterec, a odpoledne uzavíral fotbal s béčkem sousedního Žamberka. Pro někoho toho bylo asi až moc, soudě podle jejich „společenské únavy“ koncem zápasu.

Po dvou letech jsme se opět mohli těšit na sousedské derby hrané tentokrát v Kunvaldě. Mezi asi 150 diváky klášteráci rozhodně nebyli v menšině. A derby to bylo jako křen, dobrý útočný fotbal, divácká atmosféra, v roli trenérů obou mužstev bráchové, dost gólů a dramatický závěr vyšperkovaný chybami rozhodčího. Škoda jen, že jsme nevyválčili aspoň bod.

Rok se sešel s rokem a na hřiště zamířili nejdříve fotbalisté, tentokrát v roli pořadatelů, a po nich příznivci fotbalu, tentokrát v roli fotbalistů. Hrálo se tradiční podzimní utkání Svobodní – ženatí. Přesnější by bylo označení Mladší – starší, protože ženatých bylo dohromady jen 7, ale hlásí se do tohoto týmu i hráči zadaní nebo jen starší než 25 let.

V deštivé sobotě nás čekal druhý ze série zápasů s mužstvy z popředí tabulky. Minulou neděli jsme trochu zbytečně prohráli doma s vedoucím Brandýsem, nyní jsme zajížděli do Dolní Čermné. Tady počasí nakonec nebylo špatné, nejenže nepršelo, ale i slunce chvílemi svítilo. Bohužel si posvítilo na naši výraznou prohru.

V 6. kole jsme přivítali na našem hřišti vedoucí mužstvo tabulky Spartak Brandýs n. Orlicí. Brandýs dal v 5 zápasech 14 branek, ztratil pouze 2 body a byl favoritem, ovšem my jsme hráli doma a s výjimkou prvního kola jsme vždy bodovali, takže nebyl důvod mít ze soupeře strach. Výsledek? Velmi dobrý fotbal, ale zbytečná ztráta všech bodů v domácím prostředí.

K zápasu do Lukové jsme odjížděli s vidinou bodů. Mužstvo Lukové totiž doposud nebodovalo a v létě došlo k značnému oslabení jejich kádru. Jenže sport je sport, každý den je jiný a nic není jisté. Znovu jsme se o tom přesvědčili i my. Může nás těšit bod z venku, protože to u nás není často, ale musí nás mrzet, že jen jeden.

Po vítězství v minulém utkání doma a bodu přivezeném ze Žichlínku jsme byli zvědavi, zda se podaří bodovat i v dalším zápase. Soupeřem bylo mužstvo Mistrovic, které mělo o bod méně než my, ale s výjimkou ročníku 2010-11, kdy skončilo 2. v III. třídě, loni a mnoho let předtím hrálo II. třídu. Je tedy velmi zkušené a budí respekt. Letos se jim však zřejmě tolik nedaří, což potvrdil i dnešní zápas.

První poločas byl vyrovnaný, ale ani jeden tým nedokázal využít své šance na vstřelení vedoucí branky. Domácí k ní měli blíže, když po chybě brankáře Hruši, v poslední minutě, byl nařízen pokutový kop.

Druhé utkání nového ročníku, poprvé na domácím hřišti, se hrálo za nepříjemného horka. Snad právě proto našlo cestu na hřiště „jen“ 125 diváků. A ti viděli utkání v režii domácích a možná i nového střelce v jejich řadách. V minulém utkání v Lichkově díky administrativní chybě nemohla hrát skoro celá naše obrana (Rous, Michalička, Nekoranec). Tentokrát chyběl jen Janeček, jehož kotník nevydržel tvrdost lichkovského okopávání, a Nekoranec. Od začátku zápasu dostal příležitost Šimek. Poděkování patří řadě mladších hráčů, kteří předčasně odjeli z festivalu v Trutnově, aby byli k dispozici trenérovi.

K prvnímu zápasu nového – pro nás jubilejního desátého – ročníku jsme zajížděli po roční pauze k tradičnímu soupeři do Lichkova. Pauza byla proto, že Lichkov loni hrál IV. třídu a letos je nováčkem ve III. Jak víme, půda v Lichkově je vždycky horká a jinak tomu nebylo ani tentokrát. Nejdříve však zaúřadovala neskutečně mizerná práce na fotbalovém svazu.

Následující